Alíkovina

Lyžovačka s jarním sluníčkem

vydáno  •  Zima

Na jarní prázdniny jsem se strašně těšila, neboť jsme jeli čtvrtým rokem do našich oblíbených Jeseníků. Tak jsem pro vás ráda napsala Tour po Jeseníkách.

Já na snowboardu (ve žluté bundě), © vikinka28

O jarních prázdninách se mělo jet do Jeseníků, přesněji do obce Karlovice. To se taky splnilo. Jeli jsme ještě s přáteli, jelikož jsme sami nechtěli jet, protože každým rokem s námi jede pár přátel. Tady máte menší přehled, co jsme všechno dělali.

První den příjezdu, neděle
Cestu vám řeknu stručně, jeli jsme 2 a půl hodiny, s tím, že moje maminka měla s autem problém, a to s kolem. Nakonec se to vyřešilo a mohli jsme opět jet. Musím vám říct, že okolí Bruntálu z mého pohledu nebylo moc hezké. Tak jak už napovídá okolí Bruntálu, byli jsme blízko ubytování, což byla velká dřevěná chalupa. Hned jsem ji poznala. Hlavně to nebylo všechno, co jsem poznala! Samozřejmě moji oblíbenou cukrárnu :-3. Už jsem měla naplánované, že hned, jak do Karlovic přijedeme, půjdu s maminkou do cukrárny, ale bohužel se mi nějak nechtělo, což mě mrzelo, ale cukrárnu ještě tady zmíněnou uvidíte. Příjezd přátel nebyl problém, tak se vybíraly pokoje. Bylo jich tam celkem tři, takže jedna rodina musela spát dole, kde se samozřejmě taky spalo. Po různém vybalování věcí, jídla, se šlo povídat o zajímavém tématu pro rodiče. Samozřejmě jsem se někdy přidala s nějakou větou, ale to je to vedlejší. Furt mě napadalo, jestli by nebylo dobré udělat turnaj ve stolním fotbalu, jelikož on tam ten stolní fotbal byl. Když jsem měla v ruce deník a tužku, tak jsem teda se zeptala, kdo by chtěl hrát, celkem nás bylo hodně. Ale ne, ono by to ten turnaj nebyl, kdyby se do toho nepřipojil i bráchův kamarád. Tak já už měla skoro udělaný rozpis, samozřejmě že si to udělal jinak a řekl, že bude lepší ten jeho. Mně to přišlo až vtipné. On nakonec udělal lístečky, aby se mohlo losovat, s kým kdo bude. Já jsem byla s mojí maminkou. Uhráli jsme zápasy tak do skupiny, pak už se nikomu nechtělo, tak jsme to ukončili, ale další kola pokračovala, to uvidíte až v příštích dnech. Zatímco se začátek turnaje ukončil, já jsem šla s mobilem za kamarádkou. Tam jsem nějakou chvíli byla, ale když jsi furt na mobilu, tak to není až tak dobře strávený čas a to jsem byla ještě na horách. Tak mě nic jiného nenapadlo, než odložit mobil a jít dolů za dospělými, opět mít srandu. No ne? Dospělí většinou se baví o něčem, co pobaví i malé děti, třeba například jako mě. Když už jsem byla unavená, což pro mě znamená kolem deváté hodiny večer, šla jsem si dát večeři, palačinky! Ale měli jsme to v chatě, protože bylo celkem zbytečné chodit do nějaké restaurace, jelikož my jsme to měli celkem nějakou restauraci ne úplně nejblíž. Po večeři jsem šla krásně spát do spacáku :D.

První den na sjezdovce, pondělí
Vzhledem k tomu, že ti, kteří spali dole, museli být první na sjezdovce, to bylo takovým zvykem u nich, byli probuzeni v 6:00 hodin ráno, já se probudila o dvacet minut dřív díky ranním ptáčatům dole. Musela jsem díky tomu ihned vzbudit rodiče, i když už to tak vypadalo, že oni vzbuzení jsou nějakou dobu. Tak jsem se šla obléct do lyžařského vybavení, nejsem žádná dobrá stylistka, takže samozřejmě musela jsem poprosit maminku o vhodné vybraní oblečení. To jsem celá já. Po všemožných udělaných věcech (což je výborná snídaně, hygiena), se mohlo jet na sjezdovku! Jo, počkat, ale vy ještě nevíte, jakou. Byla to nakonec sjezdovka Kopřivná, za tento výběr jsem byla strašně ráda, protože na této sjezdovce byla nově udělaná kožená vyhřívaná sjezdovka pro šest lidí. No, luxus! Jsem si furt říkala že jsem rozmazlená, takovou sedačkou, no ne?

Pohled ze sjezdovky Kopřivná, © vikinka28

Aby to nebylo jen tak, nastal ten moment, kdy od bráchy dva kamarádi měli nově pořízené snowboardy. Když to můj bratr uviděl, musel se hned přidat. Učil ho to tatínek od kamaráda, který byl sice poprvé na snowboardu, ale pochopil to docela sám (samozřejmě že ty pády a takové drobnosti ho učil jeho taťka, ale byl prostě samostatný), což zatím můj bratříček nebyl. Neměl vůbec na to trpělivost, ale v jednom momentě tak nějak rodiče napadlo, že bych to mohla zkusit já. Já už na tom popravdě jednou byla, když jsem byla ještě malá, ale vůbec mi to nešlo. No, čím dál jsem starší, je to lepší, takže u snowboardu jsem se vůbec nerozčilovala či nebrečela. První jsem se učila, kdybych spadla, tak jak, abych neměla ten pocit, jestli padám správně nebo jestli je to špatně a něco se mi vážného nestalo. Tak jsem se pády učila rychle, celkem mi to šlo, jak si furt říkám. Hele, po chvilce jsem byla prý že dobrá! Takže oficiálně jsem se mohla přezdívat jako snowboarďačka! Ale pozor, jsem začátečnice. A představte si, jezdila jsem na něm celou moji permanentku. Jinak na oběd jsem měla párek s rohlíkem, toto myslím, že se ani nepovažuje za oběd :D. Až jsem skončila (permanentní kartu jsem měla na čtyři hodiny), tak se jelo zpět na chatu. Jenomže, co by se nestalo. Zastavili nás policajti a chtěli po mamince (řidičce) občanku a různé doklady. Pak jí nakonec pán řekl, že má něco se světlem. A můj tatínek řekl něco v tom smyslu, tak jestli se to opravit dá, tak to opravím. To byla zas sranda. Po příjezdu na chatu jsem furt rodičům říkala, jak bylo super na snowboardu jezdit. Ale furt. Mimochodem, stolní fotbalový turnaj se dohrál do čtvrtfinále, pak už zvolené dvojice chyběly a ano, já jsem s maminkou prohrála všechny zápasy (nebo jeden jsme vyhrály, teď moc nevím), ale to moc nevadilo. K večeru následoval také seriál „Most!“, na který jsem se už bohužel nedívala a šla jsem spát (A ano, chtěla jsem se podívat ASPOŇ na jeden ten díl, ale díky času, také to není pro děti, tak jsem se nemohla dívat). Sladké sny!

Cukrárna nastala! Úterý
Dobré ranko! Tentokrát jsem přemýšlela, jestli si mám vzít snowboard nebo lyže, dopadlo to tak, že jsem si vzala na CELÝ den snowboard. Celý den znamenal 4 hodiny. Jako předtím. Pořádná snídaně a hygiena samozřejmě nechyběla. Po hygieně se mohlo jet na svah! (Na Kopřivnou se jezdilo po celý pobyt v Jeseníkách) Moc jsem se těšila na snowboard, ale jedna věc mi vadila. Byla to bolest v nohách, když jsem jela na dolů na prkně. Ale ta bolest přešla, musela jsem si jenom zvykat, tím pádem v úterý už nebyla. Dobře se mi jezdilo, nebyly žádné potíže. Bylo celkem i dobré, že když jste vystupovali, měli jste tam lavičky pro nazutí boty do prkna, nebo na odpočinek, což jsem ráda, protože jsem si nemusela sednout na zem. Nebyla jsem „úplně“ dobrá, takže jsem padala. A to mimořádně. Na kolenech jsem měla modřiny, které se mi ztrácejí. Nebyla to žádná hrůza. Jezdila jsem padajícím listem (nebo u některých stromečkem), jelikož jsem ještě moc neuměla zatáčky. V tu dobu byla použita furt lanovka, protože na kotvu se mi nechtělo. Tentokrát policajty jsme už neviděli a mohli jsme pokračovat v jízdě. Po příjezdu se vymyslelo, že by se mohlo jít se projít. Ale já jsem byla unavená, takže se mi vůbec nechtělo. Další bylo v plánu že se půjde do moji oblíbené cukrárny.

Moje oblíbená cukrárna, © vikinka28

Tak tatínek mi pak zavolal, že mám jít za nimi, až budou v cíli. Po tak 1 hodině mi zavolal a já mohla vyjít. Byla jsem tam, měla jsem skvělou náladu, ale ta přešla. Hned jsem viděla, jak už tam jedna moje „kamarádka" říkala, že jí to nechutná nebo něco v takovém smyslu. Já je nesnášela. Šla jsem si vzít trubičku, kterou jsem si objednala. Pak jsem to nevydržela a musela jsem jít od nich pryč (do jiné místnosti). Nakonec se po hodině šlo zpět do chaty z cukrárny a já mohla jít taky. Na chatě jsem šla hned do pokoje se uklidnit. Ale zato Stolní fotbalový turnaj neskončil! Konečně se dohrálo finále. Abych vám řekla pravdu, vůbec nevím, kdo teď vyhrál :D. Tak když já s maminkou nepostoupila, jsem se na to zajímání vykašlala :D. Zábava ještě nebyla u konce! Hráli jsme ještě venku ve tmě schovávanou, to byla sranda. Pak jsem byla už unavená, tak jsem ukončila schovávanou a mohla jsem jít spinkat :).

Odjezdový den, středa
Co mě nejvíce štvalo, byla středa, protože se dávaly věci do auta a pomalu jsme se rozlučovali s Jeseníky, což jsem byla velmi smutná. Byla ještě jedna možnost, a to, že jsme mohli přespat do čtvrtka, ale když paní přišla kolem třetí hodiny, řekla nám, že to nepůjde. Ale pojďme se přesunout na ráno!

Ráno bylo jako každé jiné, akorát v něčem jiném! Rozhodla jsem se být na lyžích, ne na snowboardu. A to z jediného důvodu. Byl to ten důvod, že jsem si furt říkala „Mně je líto těch lyží!", tak jsem si vzala lyže. A mohli jsme vyrazit! Byla jsem moc ráda, že jsem zvolila lyže, protože na snowboardu bych to už nedala. Taky, že ty modřiny bych nechtěla vidět ve větším počtu ;-D. Jezdilo se mi normálně, i počasí bylo krásné a o to ještě lepší oběd :). Až jsem skončila, jelo se na oběd. Jedli jsme v restauraci „U sv. Jiří", kde oběd byl výborný. Já si objednala brambory s krkovičkou, takovou výbornou klasiku. Moje mamka měla jitrnici se zelím, tak jsem si trochu ochutnala, jak tam výborně vaří. A fakt, oni tam vařili výborně. Po výborném obědu se jelo zpět do chaty. V chatě jsme byli chvíli, museli jsme jenom počkat na paní, abychom jí odevzdali klíče na od chaty. Někteří už odjeli, protože měli ještě ten den plných aktivit. My jsme zatím čekali na paní, až přišla a my jsme se mohli rozloučit s chatou, tak i se správkyní ubytování. Ale to jsme nejeli rovnou domů, stavili jsme se ještě do cukrárny! Chtěla jsem si totiž nahradit včerejší den, kdy jsem neměla až tak dobrou náladu. Dala jsem si malý zákusek, ani nevím, co to už bylo. Ještě jsem si povídala s bráchou a jeho kamarádem. Až jsem dojedla a ostatní taky, mohlo se rozloučit s cukrárnou a odjet směrem domů :-(.

Třetí a nejlepší lyžařský pobyt, jsem moc ráda že jste si to přečetli až do konce a uvidíme se u dalšího článku!

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (8)

Příspěvek z 26. března ve 12:04.
jenisek98 v něm napsal:

Problém je, že někteří už mají jarní prázdniny v jiným termínu. Naposled jsme v Jeseníkách byli v Ramzové. Sjezdovka byla pěkná, ale jinak na ně nemám nejlepší vzpomínky.:-$

Příspěvek z 26. března v 11:49.
vikinka28 v něm napsala:

jenisek98: Aha, tak to půjde jindy ;-):-)

Příspěvek z 25. března ve 20:53.
jenisek98 v něm napsal:

Taky jezdíme už spoustu let na jarňáky na hory se známýma. Každý rok někam jinam a v Jeseníkách jsme byli už dvakrát. Akorát letos nám to nějak nevyšlo;-(