Alíkovina

Madagaskarský týden

vydáno  •  Příroda
Již od počátku týdne vítá návštěvníky Fata Morgany poprvé kvetoucí sukulent z Madagaskaru Pachypodium lamerei, a zve je na výstavu zajímavostí ve vitríně v hale a fotografií z expedic ve štole. V expozicích skleníku kromě malgašských rostlin, které zde rostou stále, najdeme ve vitrínách a na parapetech v sukulentní a nížinné části další rostliny získané z Madagaskaru - ostrova, který se od kontinentální Afriky oddělil před asi 160 miliony lety a od indického subkontinentu před asi 88 miliony lety.

A i když jej dnes od Afriky odděluje pouze 400 km široký Mosambický průliv, má madagaskarská fauna a flora s africkou jen pramálo společného...

Lidé z celého světa, stejně jako místní obyvatelstvo si uvědomují, že šířící se přírodní i kulturní devastace způsobují v posledních desítkách let zánik mnohých podivuhodností této jedinečné země: Rychle mizí nejen jednotlivé rostlinné a živočišné druhy a společenstva v nichž žijí, ale i tradice a zvyklosti obyvatel Madagaskaru. Vpád civilizace ze severu doslova nenechává kámen na kameni...

Ti, jimž není osud ostrova lhostejný, mohou nákupem balíčku se semeny madagaskarských rostlin, palmiček, magnetů a knihy Madagaskarské portréty ostrovu pomoci. Výtěžek z tohoto prodeje poputuje prostřednictvím organizace EAZA na projekty, které si vybrali obyvatelé Madagaskaru a které slouží k ochraně úžasné a jedinečné madagaskarské přírody. Kampaň EAZA podporuje i prezident Madagaskaru. Pro zájemce je připraven soutěžní kvíz, v prodeji jsou knihy o Madagaskaru a unikátní velkoformátová barevná mapa. Na ty, kteří do zahrady dorazí, čeká o víkendu bohatý doprovodný program.

Týden věnovaný Madagaskaru není prvním „malgašským“ počinem letošního roku. Botanická zahrada hl. města Prahy je hlavním spoluautorem výstavy Madagaskar – laboratoř bohů, která probíhá v Národním muzeu v Praze do 16. září 2007. 

Co byste ještě měli vědět:

  • Madagaskar byl jedním z posledních lidmi osídlených míst na Zemi. Lidé, kteří na něm žijí dnes, připluli až z daleké Indonésie.
  • Ostrov Madagaskar se stále pohybuje, směrem jihovýchodně, téměř 2 cm za rok
  • Madagaskar je 4. největší ostrov na světě.
  • Východ Madagaskaru je pod vlivem jihovýchodního pasátu (jednomu místu v zálivu Antongil se dokonce říká „nočník Madagaskaru“, protože na něm spadne 9 000 mm srážek ročně)
  • Na Madagaskaru se kvůli dlouhé izolaci od okolních pevninských bloků (asi 130 mil. let) vyskytuje velké množství organismů, které jsou vázány pouze na tento ostrov. Jsou to například lemuři – nejprimitivnější opice na světě.
  • Na Madagaskaru nenajdeme dravé šelmy.
  • Heterogenní klimatické podmínky v různých částech ostrova přispěly ke vzniku takových unikátů, jako je sambirano na severu ostrova, nebo trnitý buš na jihu a jihozápadě.
  • S Madagaskarem je spojena vysoká diverzita druhů. Ostrov bývá řazen mezi několik málo míst na zeměkouli s tzv. megadiverzitou (po bok Amazonie, Nové Guineje ap.).
  • Madagaskar byl mezi prvními zeměmi světa, které začaly budovat systém chráněných území (první vznikly již v roce 1927). Dnešní síť zahrnuje 50 chráněných území, které pokrývají plochu 1 698 640 ha.
  • Současné prognózy věští úplnou devastaci Madagaskaru během příštích 20–30 let...

Určitě nejčastějším cílem expedic odborníků z Botanické zahrady hl. města Prahy je právě Madagaskar. Na Madagaskar má již několik let „namířeno“ agentura Koniklec, která vloni právě sem uskutečnila expedici Babobab 2006, určenou pro nejúspěšnější řešitele vědomostních kvízů o 4. největším ostrově světa. Šlo o první počin vzájemné spolupráce mezi oběma organizacemi.
Autorka: