Malého prince napsal spisovatel Antoine de Saint-Exupéry který se narodil 29. června roku 1900 ve Francii. Napsal plno nádherných knih, jedna z nejznámějších je právě Malý princ, původní název je Le Petit Prince. Je to kniha pro všechny, je to zejména určeno dětem, ale myslím si, že to bude bavit všechny. Tato kniha je taková lidská, musíte při čtení zapojit hodně kreativitu (to ostatně u jakékoliv knihy, ale u této dvakrát více).
Tato kniha je vlastně o zamyšlení, čtením si uvědomujete, jak moc je důležité, abyste se zajímali o lásku kolem sebe, o dobré lidi. Dává vám najevo, abyste byli lidští, a především byli dětmi pořád (v duši).
Já jsem ji četla už 5× a nikdy mě neomrzela. Čtu si ji vždy, když mi je smutno. Ale tím nechci říct, aby jste ji také tak četli.
A o čem že ta kniha vlastně je?
Kniha má 27 krátkých kapitol. Když bych tady ten příběh napsala, už byste věděli, o co jde, a já bych vás okradla o čtení, to nechci. Ale krátce se tu pokusím shrnout děj:
V knize je vypravěč (samotný Antoine de Saint-Exupéry) , ten uvízne v poušti a snaží se opravit svůj letoun, když se náhle objeví Malý princ. Prosí vypravěče, aby mu nakreslil beránka. Vypravěč, který neví, jak jej nakreslit, nakreslí hroznýše se slonem uvnitř žaludku, kresbu, kterou považovali dospělí za klobouk. Postupem času se v knize objevují i další postavy, s různými vlastnostmi, je tam například král, domýšlivec, byznysmen, liška a další.
Tuto knihu by si měl přečíst opravdu každý. Řekla bych, že je to i taková povinnost. Je to především známá kniha od skvělého autora.
Kniha není ani nijak dlouhá, takže se hodí i pro občasné čtenáře. Pokud je kniha vaše, doporučuji si do ní tenounce podtrhnout nějaké citáty a hezké věty. Hodně čtenářů by si do knihy nikdy nekreslilo ani nečmáralo, střežilo by ji jako oko v hlavě, ale myslím si, že je to skvělý způsob, jak se v knize neztratit. Možná vás totiž nadchne tolik, že budete zpětně pátrat po stránkách.
Můžete si ji půjčit i v knihovně, jsem si jistá, že ji tam najdete
Napište mi, jestli jste ji už četli, případně jaký na ni máte názor, přečetli byste si ji znovu? Chystáte se ji přečíst? Nebo máte ji už doma, ale ještě jste se do čtení nepustili?
Mimochodem čtení skvěle zahání nudu, no a kdo by o prázdninách neocenil nějakou radu, jak „zabít“ nudu? Kniha se vám bude určitě hodit i v budoucnu, až budete starší, například při přijímacích zkouškách, a kdo ví, možná i na maturitě, a možná i v životě.