Chodím do 7.třídy. Nikdy mi nešla matematika, ale teď to je ještě horší. Před týdnem jsme psali písemku a já jsem skoro nic nevěděla. Učitel přečetl před celou třídou tu moji písemku. Všichni vybuchli smíchy.
Od té doby to je snad nejhorší. Mám strach přednášet referáty, zapojovat se do rozhovorů, být u tabule a cokoliv říkat. Pořád se jen bojím, že se mi všichni budou smát. Když něco popletu, že si všichni pomyslí, jak jsem hloupá.
Vlastně vím, že by si to nepomysleli. Přesto se toho bojím. Když říkám referát nebo s někým vedu rozhovor, tak se potím, rudnu, třese se mi hlas, buší mi srdce, svírá se mi žaludek. Mám v hlavě myšlenky typu: „Co když se spletu? Co když se mi budou smát?“
Čím jsem starší, tím je to horší. Bojím se někomu svěřit. Dokonce i když si jdu něco koupit, mám strach. Nevím proč. Bojím se, že to časem bude velká ostuda.
A co v dospělosti? Budu to mít v životě těžké?
