Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Máma za velikou zdí

    vydáno  •  Rodičům · Rodina
    Moje máma mi nerozumí. Je naprosto nemožná a vůbec mě nechápe! Mluví se mnou, jako bych byla malé dítě. Nic mi nedovolí a všechno zakazuje. Dokola opakuje řeči jen o mém chování, učení, oblékání – připadám si doma jako ve vězení...

    Povíjnice vám nádherně obroste i kamennou zeď. Pevná opora jí vyhovuje., © Profimedia.cz

    Přesně takto jsem viděla maminku ve svých dvanácti letech. Neuměly jsme se spolu na ničem domluvit. Jakákoliv konverzace končila hádkou. Třískala jsem dveřmi, byla hubatá a nakonec pro to všechno brečela. Ale tak, aby mě máma neviděla – tajně a tiše. Hluboký vzdor a nenávist mi nedovolil ukázat bezmoc, která po každé naší bouřce vyplavala na povrch mých myšlenek. Záviděla jsem ostatním holkám, co chodily s mamkou do kina, jezdily na kole a povídaly si dlouhé večery. Já takovou mámu neměla. Tedy měla, ale nevěděla jsem o tom...

    Stará babička mi o prázdninách vyprávěla u černobílých fotek. Pily jsme borůvkový koktejl a já chtěla podrobný příběh k obrázku, na kterém stála zamračená holčička. Vypadala přesně jako já, když mi máma něco zakáže. Také se zvládám takto mračit a urážet. "To je tvoje maminka. Fotil ji dědeček, když se zlobila, protože nesměla sama na pouť." Cože? Tomu se nedá věřit – moje mamka, že dokázala být také takový puberťák. "Babi, babičko, prosím, povídej".

    Alík radí dětem

    Máš problém ve vztahu s rodiči?

    Zkus nahlédnout do poradny Alík radí dětem a najít tam příslušné téma. Pokud není, vyhledej dotazy podle určitého slova, třeba rodina. Možná odpověď na svou otázku najdeš hned. Pokud ne, můžeš se (anonymně) zeptat.

    A tak mi babička vypráví, jak ji mamka zlobila, jak byla svéhlavá, hubatá, paličatá a prostě – stejná jako já. Babička mi také říkala o tom, jak moji maminku mrzí, že k sobě nemůžeme najít cestu. Jak ji bolí, že společně neprobíráme "ženské záležitosti". Jak smutní z toho, že se chovám zle a stavím kolem sebe zeď, kterou není schopná rozbořit. Nechápu to, proč mi to nikdy neřekla? Proč na mě jen křičí? Asi vidím všechno moc jednostranně, nebo hodně věcí vůbec vidět nechci. A taky slyšet přestávám. Vím, asi bude chybka i na mé straně.

    Tak začínám vymýšlet experiment do začarovaného světa vztahů "matka – dcera". Dnes přijdu ze školy, umyji nádobí, uvařím čaj (mamce do hrnečku, který jsem koupila z ušetřených peněz na kapesném) a čekám, co bude. Babička asi něco vyzradila, protože mamka přinesla k čaji dort. Můj zamilovaný – se šlehačkou. Vůbec nevím, co na to říct. Koukám, stojím a pak cítím, že mi po tváři tečou slzy. A to jako proč? Proč brečím, když je to tak prima?

    Možná proto, že je to konečně prima! "Mami, maminko, já bych ti chtěla říci strašně moc věcí", a místo nalití čaje se přitulím k mámě a toužím být zase malou normální holkou. Říkám si o pohlazení, o polibek na tvář a o veliké obejmutí. Tak moc mi takové samozřejmosti chyběly. Chtěla jsem si hrát na dospělou, ale nešlo to. Cítím, jak moje maminka voní, jaké má jemné vlasy a prohlížím si její ruce. Nepamatuji si, kdy mi naposled byla tak blízko.

    Už nikdy to nebude stejné. Dneska jsem v sobě zbořila kamennou zeď. Pomohla mi s tím láska mojí mámy. Nejde o tom, že já mohu ven, jde o to, že máma může ke mě! Já hloupá si říkala, že rychleji vyrostu, když si přestanu s mamkou povídat, kdy jí dokážu, že jsem nezávislá, hrdá a dospělá. Jak strašně moc jsem se mýlila. Teď už to vím, že mi to ale trvalo! Mohlo mi spousta věcí dojít bez zbytečných hádek a ceremonií.

    Probíráme s mamkou školu, kamarádky, módu i její první lásku. Divím se, že to nebyl tatínek, ale kluk v páté třídě. Nestačím zírat, že mamku taky nebavila matika a chemie – stejně jako mě. Dohodneme se na novém účesu pro mě a mamča si do diáře píše termín, kdy vyrazíme na novou premiéru v našem divadle. Páni, to je neuvěřitelný – mám tu nejlepší mámu na světě a málem mi to nedošlo!!!

    MÁMA

    • je většinou první člověk, který na vás promluvil, takže proč s ní nemluvit dál!
    • vás miluje, přes všechny vaše špatné vlastnosti - miluje vás bez výhrad!
    • je záchranný kruh v moři života, takže se ho držme, ať se neutopíme!
    • je prostě máma, je jen jedna a ta naše je vždycky nejlepší na světě!

    Nikdy není pozdě říci své mámě tu "obyčejně kouzelnou" větu - MÁM TĚ RÁDA!

    Maminky - na slovíčko

    Jako mámy občas zapomínáme, že jsme také prožívaly svět očima náctileté holky. A to je špatně - moc špatně! Kam se ztratila naše touha šeptat si po večerech o tajných snech? Proč si neumíme udělat čas na své děti? Jiný čas, než je uklízení, příprava do školy, jízda na kroužky. Čas, který by byl jen pro nás dvě. Čas "povídání si" o pocitech, dojmech a o životě. Chvíle tolik důležité pro jedinečný vztah matky a dcery.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (25)

    Příspěvek z 26. října 2009 ve 20:22.
    Bajíček v něm napsal:

    nojono

    Já takhle křičim a třískám dveřma a pak brečim akorát na hlas ,aby mě všichni doma slyšely tohle se stává skoro každýmu možná až  budeš dospělá třeba si budete rozumět.

    Příspěvek z 10. října 2009 ve 22:55.
    esiinka v něm napsal:

    Moc překkrásný článek-rozplakal mě19

    Příspěvek z 9. října 2009 ve 21:54.
    helena133alex v něm napsal:

    Mamka

    Mě mamka taky přrovnává furt ke kámoškám to je sáme"Podívej jaké má dobré známky" atd
    Twe nebo furt jako že pujdu na nějakou pořádnou školu a že nepudu na žádný koně to mi do života nic nedá atd.LoL.31