Co je to Mandela efekt?

Mandela efekt je jev, kdy si větší část lidí pamatuje určitou věc jinak. Jako první použila tento termín výzkumnice Fiona Broomová. Je pojmenován po Nelsonu Mandelovi, o kterém si spousta lidí myslela, že umřel již v osmdesátých letech. Ten se přitom dožil dokonce roku 2013 a mohla jsem ho teoreticky potkat i já!

Nevíme přesně, co ho způsobuje. O různých teoriích a možnostech se rozpovídám za chvíli. Jeden z nejznámějších příkladů Mandela efektu je ocas Pikachua, který nám bude sloužit jako příklad i v mém článku.

Další známé příklady

– Mandela efekt u mě byl
– Mandela efekt u mě nebyl

Mandela efekt se zdaleka netýká pouze Pikachua. Je spousta dalších příkladů, které nám dodnes motají hlavu.

Například značka Fruit of the Loom má na logu velkými písmeny „Fruit“ a „Loom“, malými písmeny „of the“, nahoře kupu ovoce a… a nic. U ovoce nestojí žádný roh, jak si nejméně statisíce lidí myslelo. Přitom Fruit of the Loom neznamená „roh hojnosti“, nýbrž „Ovoce z tkalcovského stavu“! Pro některé lidi je hrouda ovoce prázdná, a tak si tam doplní roh. Tohle ale zahrnuje jen malou část populace. Tuhle značku jsem nijak zvlášť neznala, alespoň ne její logo, a tak tady u mě Mandela efekt neplatí.

Ani deskovým hrám se zákeřný paradox nevyhne. Pamatujete si deskovou hru Monopoly? To je celkem jasné, vždyť je to jedna z nejznámějších deskových her. Jak si ale vybavíte bankéře? Bílé vlasy a knír, cylindr, sako, monokl přes oko… nebo ne? Bankéř totiž žádný monokl nemá. Lidé si často spojují bohaté muže s cylindry, například u mě ale tohle vysvětlení selhalo, neboť jsem si monokl spojila se seriálem Simpsonovi. Monopoly mám ráda, ale co se týče bankéře, dlouho jsem žila ve lži! Mandela efekt dokonale zafungoval.

Spousta z nás vidělo dětský seriál, případně filmy Looney Tunes. A teď si říkáte, copak, Ciri, vždyť jsi to napsala špatně! Omyl. Velká část lidí si místo „Tunes“ zapamatovala „Toons“. A to je logické, ne? Zatímco „Tunes“ znamená melodie, „Toons" jsou karikatury, což se k animáku hodí lépe. Tenhle příklad nachytal i mě.

KitKat, oblíbená tyčinka, jejíž logo na nás křičí z křiklavého obalu na celý obchod. Pamatujete si ale název? Mnoho lidí si pamatuje Kit-Kat. A tady je vysvětlení docela logické. Sušenka má uprostřed rýhu na přelomení, což by pomlčku mohlo značit. Tady jsem se nenechala nachytat, a tak dávám zelenou kartu.

Jsou i příklady, které se ztratily v překladu. Většina z nás si pamatuje větu „Houstone, máme problém.“, jenže tuhle větu posádka Apolla neřekla. Ve skutečnosti to bylo „Houstone, měli jsme tu problém.“, což je méně úderné než ve filmu.

Doufám, že vám příklady ukázaly, jak moc nás dokáže vlastní mozek zmást. A nyní se vrhneme na téma…

Jak Mandela efekt vzniká? – pár vědeckých teorií

Pojďme se podívat na teorie o vzniku Mandela efektu, které jsou vědecky uznávané a „racionální“.

Pravděpodobně nejčastější teorie je, že mozku někde něco chybí a tak si to doplní. Lidé si spojují monokl s bohatými lidmi, tak ho „umístí“ i na postavičku bankéře. KitKat přece nemůže být jen tak bez mezery nebo pomlčky, a tak si tam mozek občas pomlčku doplní. Jsou ale i případy, kdy to vysvětlit touto teorií nejde. Pikachu sice trochu připomíná lišku, mnohem více je to ale zajíc nebo veverka. Navíc jeho ocas připomíná blesk, který na konci žádnou černou špičku nemá. Nicméně s touto teorií docela souhlasím a obecně je nejuznávanější.

Další teorie říká, že největší vliv mají média. Média něco rozšíří, člověk si to přečte a hned si udělá obrázek v hlavě. Samozřejmě to nemusejí být zprávy. Mohli jste třeba zahlédnout malbu Pikachua s černou špičkou onoho kontroverzního ocásku, mohli jste zahlédnout, jak někdo jméno dětského seriálu napsal špatně. A už to nedostanete z hlavy. Je pravda, že s internetem a sociálními sítěmi můžeme narazit téměř na cokoliv. Problém je v tom, že obrázků s Pikachuem bez černého proužku je více. Jděte třeba do obchodu s oblečením a podívejte se, jakého Pikachua vidíte na chlapeckém tričku…

… a pak těch nevědeckých

Paralelní realita E213 – jen náhodné katalogové číslo, nic za tím nehledejte.

Jsou ale i méně „racionální" a méně uznávané teorie. Aby někdo neřekl, že šířím dezinformace, nebudu o nich moc mluvit. Alespoň vám je ale nastíním.

Někteří lidé přisuzují Mandela efekt paralelním realitám. Například v paralelní realitě E213 má Pikachu černý pruh na ocásku. A kdyż se reality prolnou, část lidí si myslí, že ho má i zde.

Občas se objeví názor, že za to může „chyba v Matrixu“. Ale opravdu chyba v Matrixu. Protože prý žijeme v simulaci nebo počítačové hře, dřív to opravdu bylo jinak. A s časem to tvůrci simulace změnili. Kdo ví, možná jim přišla černá špička ocásku depresivní.

Jak poznáte Mandela efekt?

• Hlavní podmínka je, že spousta lidí si pamatuje špatně danou věc. Musí to ale být opravdu hodně lidí, a ne jen třeba vaše rodina, aby se vyloučila náhoda.
• Materiál, ze kterého Mandela efekt vnikl, nesmí být sporný. Představte si, že animovaná postava Krteček bude mít většinou nos červený, ale třeba ve třetině seriálů, filmů nebo knížek bude mít nos hnědý. A lidé si budou pamatovat hnědý. To není Mandela efekt.
• Mandela efekt není hoax. Hoax nebo dezinformace je způsobená záměrně a tvůrce jí věřit nemusí.
• Čtvrtý bod navazuje na první. Běžná zapomnětlivost, například věčné hledání klíčů nebo brýlí, to také není Mandela efekt.

Závěr

Mandela efekt není nic, čeho bychom se měli bát. Je to pozoruhodný, byť matoucí jev, který který vám zaručeně zamotá hlavu.

Děkuji za přečtení článku a na závěr tu mám ještě malou anketu…

Zdroje

• Wikipedie
• National Geographic
• Moje psychologie
• Česká televize