Co to vlastně masožravky jsou?
Masožravky jsou rostliny, které získávají živiny chytáním menšího hmyzu. Nejčastěji to jsou mouchy, např. u nás nejčastěji octomilky, ale v přírodě to mohou být také menší živočiši a prvoci – záleží na velikosti masožravky. Větší a starší rostlina dokáže strávit také menší žábu.
V přírodě nejčastěji rostou v písčitých půdách a rašeliništích chudých na živiny. Tím, že na ně v přírodě celý den svítí slunce, staly se až na výjimky světlomilné.
Jak masožravky lákají a chytají potravu?
- Některé lákají hmyz na své listy, které mu připomínají květy.
- Ten si na ně potom sedne, že se napije nektaru, ale spadne rovnou do pasti.
- Další způsob chycení „potravy“ je pomocí pachu a barvy, který hmyz přiláká, aby na ně nakladl vajíčka.
- Některé masožravky lákají hmyz na povrch listů pokrytý stopkatými žlázkami, které se po lapení ke kořisti „přisají“, čímž se ostré listové čepele ohnou a kořist rozdrtí.
Nejčatější druhy
Mucholapka podivná (Dionaea muscipula)
Mucholapka pochází z východu USA. Kde jsou v létě teplá a suchá léta a v zimě se teploty pohybují okolo mrazu.
Mucholapka
Mucholapka loví menší druhy mušek, zaklapnutím ozubené pasti. Takže pokud se hmyz těchto chloupků dotkne, past se rychle zavře a svou kořist nepustí. Ta je poté pomocí enzymů, které se uvolňují ze žláz na povrchu listu masožravky, trávena. Na stonku vysoko nad listy může tato rostlina také vytvářet květy, které jsou k běžnému (bezpečnému 
) opylování hmyzem.
K pěstování je jedním z méně náročných druhů. K životu jí stačí kyselá půda (směs světlé rašeliny a křemičitého písku v poměru 3:1), slunce (dostatek světla) a vlhkost. Velikost květináče by neměla být menší než 5 cm v průměru a přesazovat ji stačí 1× za 2,5 roku.
Tím, že je mucholapka vlhkomilný druh, by měla mít stále vlhký substrát. V létě rostlinku můžeme mít v květináči s podmiskou, kde je cca 1–2 cm vody. V zimě ji ale v tomto květináčku nenecháváme, jinak by masožravce uhnily kořeny a rostlinka by zemřela.
Pokud rostlinu máme doma, můžeme ji občas přikrmit hmyzem. Pro jednu past stačí malá moucha na jeden měsíc. Můžeme ji přikrmovat také krmivem pro rybičky.
Pasti mucholapky není dobré dráždit, protože každá past má omezený počet sklapnutí (běžně 3 - 7). Poté list odumře a časem místo něj naroste nový.
Špirlice (Sarracenia)
Špirlice pochází z východních pobřežních částí USA. Ve volné přírodě ji můžeme najít nejčastěji na vlhkých místech, jako jsou rašeliniště, bažiny či vlhké louky. Dorůstá do výšky až jednoho metru a poznáme ji podle typických listů, tvořících trubice.
Na okrajích těchto trubic se nachází nektar, který hmyz přiláká. Jakmile ale na nektaru přistane, uklouzne na něm a spadne do úzké trubice, ve které se nacházejí chloupky, které směřují směrem dolů. Tím, že dovnitř rostliny hmyz spadne lehce, ven už se nedostane a začnou ho trávit bakterie a enzymy.
Půda, stejně jako u mucholapky, nemá být bohatá na živiny –
Protože špirlice potřebuje prostor, minimální průměr květináče by neměl být méně než 15 cm. Přesadit ji stačí stejně jako mucholapce 1× cca za 2,5 roku. Čím více světla špirlici dopřejeme, tím bude mít více barevné a pěkné listy, proto je pro špirlici nejlepší místo s největším světlem. Že má rostlina málo světla, poznáme podle toho, že má dlouhé a slabé listy.
Rostlina by měla mít stále vlhký substrát, který zajistíme stejně jako u mucholapky pravidelným zaléváním.
Rosnatka (Drosera)
Rosnatka je masožravá rostlina, která je známá především svými žláznatými chloupky, které jsou povrchově lepkavé. Tím vytváří dojem kapiček, které hmyz lákají. Když si na ně hmyz usedne, uvízne a zemře. Poté jsou rostlinou vylučovány enzymy a hmyz je vstřebáván do jejích listů.
Rosnatka se vyskytuje téměř všude, dokonce ji velmi výjimečně můžeme zahlédnout i u nás!
Dokonce jsou schopny pohybovat svými listy a to kvůli hmyzu – aby rosnatka zajistila, že je hmyz na správném místě. Kořeny jsou jako u jiných masožravek málo vyvinuté, zato ale rostnatce rostou květy pro opylovače (rostou vysoko nad masožravkou pro bezpečné opylování).
Rosnatka
Rosnatky jsou světlomilné, pěstujeme je v rašelině a křemčitém písku v poměru 2:1.
Zaléváme dešťovou nebo destilovanou vodou. Přes léto necháme rosnatku stát ve vodě a v zimě jen občasně rosíme. Na jaře potom vykvetou narůžovělé květy na vysokém šlahounu.
Dokrmování není nutné a přesazujeme 1× za 2-3 roky.
Láčkovka (Nepenthes)
Tato masožravka se v přírodě vyskytuje především v tropických lesích Asie, Bornea, Madagaskaru a Austrálie.
Na ústí láčky láčkovky je nektar, který hmyz přiláká. Ten potom spadne do otvoru láčky a spadne do otvoru trávicí tekutiny.
Láčkovka, © tngmarketing35
Láčkovky mají rády vzdušný substrát. Nejlepší je směs borové kůry, perlitu a vláknité rašeliny v poměru 2:2:1. Některé druhy nemají rády přímý přísun slunečního světla, proto je lepší stanoviště s částečným zastíněním. Opět musí být substrát stále vlhký, opět zajistíme pravidelným zaléváním.
Láčkovky potřebují také vzdušnou vlhkost, aby mohly tvořit láčky, takže bychom ji měli pravidelně rosit.
Láčkovice (Cephalotus follicularis)
Láčkovice je velmi podobná láčkovce. Na pěstování je náročný druh a není vhodná pro začátečníky – je náročná na vzdušnou vlhkost. Vyskytuje se nejvíce na jihozápadním pobřeží Austrálie, kde bývají časté mlhy a vlhkost. Což je pro láčkovici ideální. Ve volné přírodě roste ve vlhkých až mokrých kyselých půdách.
Láčkovka, © Sonja-Kalee
Kořist lapá do svých pastí podobným způsobem jako láčkovka. Hmyz je do pasti přilákán vůní láčky, kdy spadne do trávicí tekutiny na dně láčky. Poté už je do rostliny vstřebáván.
Wikipedia masožravá rostlina
Masožravé rostliny
Masožravé rostliny a jejich kořist
Masožravky nekouškou - pěstování masožravek
Mucholapka podivná - pěstujte masožravky!
Mucholapka podivná a návod na pěstování
Špirlice - masožravky pro začátečníky
Špirlice - návod na pěstování
Jak pěstovat špirlice
Špirlice - nenáročné masožravky
Pěstitel masožravek
Jak pěstovat láčkovky
Pěstování láčkovic
Láčkovice - návod na pěstování
