Některé láčkovky mají v dospělosti pasti ve tvaru otevřené nálevky. Živiny nezbytné pro svůj růst získávají tak, že ptáci strdimilové přilétají na okraj pasti ozobávat nektar a přítomný hmyz, no a jejich trus je pro láčkovku doslova pochoutkou.

Špirlice nalákají hmyz na nektar. Uvnitř nálevek mají drolící se voskové šupinky a šikmo dolů trčící chlupy, které nedovolují lapenému opustit past. Jejich spodní zóna pastí vylučuje trávicí enzym, kterým kořist zpracuje.

Mnohé z nich obsadily svými pastmi stromy a keře a výsledný vzhled se začíná podobat stavu v přírodě. Nejpozornější návštěvníci si mohou v horské (poslední) expozici prohlédnout čtyřicet druhů láčkovek z celkové stovky existujících druhů.

Výstava probíhá od 18. do 28. září, 9 - 18 hodin

• Ve skleníku Fata Morgana budou představeny rody láčkovka (Nepenthes), heliamfora (Heliamphora), bublinatka (Utricularia), genlisea (Genlisea) a rosnatka (Drosera) ze sbírek botanické zahrady a našich předních pěstitelů.
• Výstava v zásobním skleníku bude věnována především masožravým rostlinám rodu špirlice (Sarracenia), mucholapka (Dionaea) a tučnice (Pinguicula).
• Před skleníkem Fata Morgana bude připravena výstava, seznamující s úspěchy i peripetiemi účastníků expedice Za láčkovkami na Sarawak 2009.
• Po celou dobu konání výstavy je zajištěn prodej masožravých rostlin a poradenská služba pěstitelem ing. Kamilem Páskem. V prodejním místě vám také zajistí přesazení donesených rostlin do kvalitního čerstvého substrátu. Zde také budete moci zakoupit odbornou literaturu a získat Opravník omylů o masožravých rostlinách z pera kurátora sbírky masožravých rostlin Vlastika Rybky.
• O víkendech vás zdarma v každou celou hodinu (od 10 do 17 hodin) světem masožravých rostlin provedou a s fenoménem masožravosti seznámí školení průvodci.