Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Mazel a tajemství lesa – recenze

    vydáno  •  Filmy · Mediální partner

    Nový český film režiséra Petra Oukropce. Pohádkový příběh plný napětí a kouzel, který půjde do našich kin 8. července 2021.

    Banner Mazel, © Petr Oukropec

    Alík má rád děti a děti mají rády pohádky, a proto se Alík čas od času rozhodne, že natočí pro děti nějaký ten pohádkový příběh. Vlastně co to plácám. Sice by to bylo pěkné a Alík by si to určitě moc přál, ale natočit film je tuze nákladný, zdlouhavý proces a na výrobě jedné pohádky pracují desítky lidí a profesionálů i několik let. Ani Alík by to sám nezvládl a tak, když to jde, je alespoň mediálním partnerem při vzniku něčeho, co dělá dětem radost. Mediální partner znamená, že pohádce pomůže na svět tím, že o ní dá dětem vědět, jako například tímto článkem.

    A o čem tato nová pohádka je?

    Je o obyčejném klukovi Martinovi, který jede prvně na dětský prázdninový tábor do přírody. Martin ještě nikdy na táboře nebyl a dozvídá se za pochodu, jak to na takovém táboře vlastně chodí. Ze začátku mi ho bylo až trochu líto, protože chování ostatních dětí, ale i vedoucích tábora, připomínalo spíše šikanu nováčka. A aby toho nebylo málo, pošťuchovat ho začaly i tajemné lesní potvůrky, které nikdo jiný neviděl, protože se umí skvěle maskovat.

    Bojovná šiška, © Petr Oukropec

    Jakmile se Martin provinil proti nějakým táborovým pravidlům, okamžitě následoval trest a až pak vysvětlení, co vlastně udělal špatně. Někdy byl sice varován předem, ale já bych vůči nováčkům byl asi více shovívavý. Nicméně Martin (s přezdívkou Mazel – kvůli tomu, že má vymazlený účes) si z toho zas až tak moc nedělá a snáší útrapy celkem obstojně a pomalu se zapojuje do táborového života.

    Martin je na táboře spolu s nevlastním bratrem Štěpánem. Moc si spolu nerozumí a nedá se říct, že by byli dobří kamarádi. Hlavní náplní celého táborového pobytu je dlouhodobá soutěž družstev. Táborníci jsou rozděleni na tři oddíly a Martin s bratrem jsou spolu. V jejich družstvu je i dívka s přezdívkou „Liška“ (kvůli tomu, že nosí čepici s liščíma ušima), která je v podstatě jedinou kamarádkou Martina. A to hlavně proto, že jí Martin zachránil pohádkovou knihu, kterou Liška zapomněla ve vlaku. Martin se snaží v kolektivu prosadit tím, že plní táborové soutěžní úkoly. Bohužel nejedná úplně čestně.

    V lese jsou podivná lesní stvoření, kterým hrozí zánik, protože opodál provádějí těžaři průzkumné vrty, při nichž ohrožují zdroje podzemní vody a tím i život celého lesa a všech jeho obyvatel a kouzelných potvůrek. Podle legendy se stvoření mohou bránit za pomocí tří artefaktů (lidských výrobků). Tyto nástroje vlastní shodou okolností Martin. Jedná se o zrcátko, hřeben a šátek. Martin ale odmítá lesním potvůrkám pomoci zadarmo. Doslova je vydírá a nutí je, aby mu pomáhaly v táborových soutěžích a on se tak stává u dětí oblíbeným a jeho tým je brzy ve vedení s velkým bodovým náskokem.

    Vše se ale provalí, Martinův tým nechce nepoctivé body, dobrovolně se jich vzdá a do vedení se dostanou ti, co hráli poctivě a byli lepší bez podvádění. Bohužel Martin přijde o své „kouzelné“ předměty, takže už nedokáže lesu pomoci a celá situace nabírá na dramatičnosti. Povede se Martinovi dostát svému slibu? Dokážou tajemná stvoření zachránit les před těžaři a ochránit vzácnou vodu před otrávením?

    Martin – Mazel, © Petr Oukropec

    Pokud máte rádi napětí až do samotného konce, tak se vám pohádka určitě bude líbit. Jako v každé pohádce, i zde je kromě tajemna, napětí a kouzel i nějaké to poučení – že lhát a podvádět se nevyplácí, že je dobré dodržovat pravidla a za své skutky musíme nést odpovědnost a následky. A i když to vypadá, že už je nejhůř a že je vše ztracené, tak bychom neměli házet flintu do žita. Naděje přece umírá poslední.

    Můj celkový dojem z filmu je převážně kladný a splnil má očekávání, ale bohužel je nepřekonal. Celkově bych mu dal tři a půl tlapky z pěti, možná čtyři. :-D

    Co bych na filmu hodnotil pozitivně, je napětí a tajemno, příběh působí věrohodně, dětští herci hrají přirozeně a nenuceně, i když tu a tam jsou nějaké dialogy až příliš strojené a vyznívají jako divadelní přednes. Určitě mě nadchly originálně vyhlížející lesní příšerky a jejich poťouchlý charakter. Jako u každé klasické pohádky nechybí dobrý konec.

    Naopak moc se mi nelíbilo určení „těch zlých“ hned na začátku bez důvodu, kdy těžaři jsou obviňováni za všechno zlé bez důkazů a přitom to vypadá, že jedovaté chemikálie chtěli použít až v samém závěru (a to asi jen proto, aby se ukázal nějaký důvod, proč jsou vlastně skutečně špatní... jako by autor na tohle zapomněl a na poslední chvíli hledal, jak je vykreslit ve špatném světle). Do té doby není jasné, co vlastně mohli udělat špatného. Také dějová linie občas trochu nepřirozeně přeskakuje mezi dvěma hlavními motivy, což je táborová hra a záchrana lesa. Hra – soutěž – byla podstatnou náplní první půlky děje a nakonec jako by se na ni úplně zapomnělo.

    V kouzelném lese, © Petr Oukropec

    Největší výtku bych ale asi měl k tomu, co jsem již nakousl v popisu děje – pokud bych se chystal na svůj první tábor, tak tahle pohádka by mě rozhodně nemotivovala, ale vystrašila. Být v novém prostředí za outsidera, otloukánka a nevědět, co si počít, to určitě nemůže být nic příjemného. Nebýt to pohádka, tak by Martin asi z tábora nakonec neodjížděl tak spokojený a nadšený jako ve filmu. Naštěstí to na táborech nebývá tak dramatické a věřím, že autor takto chtěl jen docílit většího napětí a koneckonců i zábavy.

    Po promítání následovala ještě debata s režisérem filmu, Petrem Oukropcem. Režisér je ten, kdo natáčení celé pohádky řídí, vše schvaluje a má ve všem poslední slovo. Zkrátka tomu všemu velí, ale je to právě on, kdo pak nese zodpovědnost za případné chyby, problémy a neúspěchy. Na tomto předpremiérovém promítání byly kromě Alíka a dalších novinářů i děti z jedné základní školy. Ty se měly po promítání možnost ptát na spoustu věcí a pan režisér pohotově a barvitě vyprávěl a odpovídal. Dozvěděli jsme se například, že se natáčelo na různých lokalitách, například na Býčí skále v Moravském krasu nebo u Úterského potoka v západních Čechách (odkud pocházejí záběry velmi vzácného a chráněného mloka skvrnitého), natáčelo se pouhých 24 dní, ale zpracování natočeného materiálu trvalo celkem 3 roky (ano, takhle dlouho se jedna pohádka vyrábí). Prozradil nám, jak se dělají triky s létáním, které triky byly animace udělané v počítači a které triky vlastně nebyly triky a byly „skutečné“... zkrátka pokud máte rádi překvapivé efekty, v této pohádce jich je plno.

    Nakonec děti povídaly, kam ony pojedou na letní tábory. Padly jména jako osada Lípa, Roztoky, Záchranná stanice v Praze, Lysá, Nažidla (u hranic s Rakouskem), příměstské tábory, Mělník, hasičský tábor, tanečkový soutěžní tábor, tábor Pražské zoo a spousta dalších. A kam pojedete na tábor vy? Už máte vybráno a sbaleno? Napište do komentářů pod článkem, jak moc se na tábor i na prázdniny těšíte a jestli se na novou pohádku půjdete do kina podívat.

    Trailer k filmu:

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 6. července v 18:05.
    majdula2000 v něm napsala:

    Já pojedu na tábory až v srpnu, kousek od Znojma.:->

    Příspěvek z 6. července v 17:47.
    Holkakterounemánikdorád v něm napsala:

    Já pojedu na tábor tenhle pátek do Dolního Radíkova

    Příspěvek z 2. července v 8:49.
    Emaeiffel v něm napsala:

    taky