Byl krásný letní den a já se už opravdu nemohla dočkat, až bude odpoledne. Ten den jsem totiž slavila své deváté narozeniny. Ráno jsem se vzbudila velmi brzy, jelikož jsem samým nadšením nemohla dospat. Ke snídani mi moje starší ségra udělala výborné palačinky s Nutellou. Celé dopoledne jsem pořád přemýšlela, jaké to bude, až odpoledne přijdou všechny moje kamarádky a společně to oslavíme.

Odpoledne bylo konečně tady. Bylo to naprosto skvělé, přišly snad všechny děti z celé vesnice. Dokonce přijela i moje babička s dědou. Mamka mi řekla, ať jdu na chvíli do pokoje, aby mi ostatní mohli připravit dort a nachystat dárečky. Ve svém pokoji jsem nadšením přímo nadskakovala na posteli. A bylo to konečně tady! Mamka mě volala.

A tak jsem šla ven. Viděla jsem všechny děti, jak se na mě usmívají. Měla jsem takovou radost. Přímo naproti mně si to ke mně rázovala moje babička s ohromným dortem v rukou. Byl nádherný! Měl tři patra a na sobě světle modrou polevu, ozdobený byl barevnými kytičkami.

No a co se nestalo, když byla babička přímo u mě? Zakopla o vyčnívající kořen a upadla. Celý ten obrovský a nádherný dort skončil přímo na mně. Nejhorší na tom ale bylo, že se všechny děti začaly okamžitě smát a fotit si mě. Babička se mi začala hrozně moc omlouvat a říkala, že zkusí místo dortu rychle zařídit něco jiného. Já jsem se šla mezitím umýt. Moje narozeninová nálada byla rázem pryč. Potom, co jsem se vrátila zpátky na zahradu, se mi stále všechny děti smály. Také jsem zjistila, že fotku, kde ležím na trávě upatlaná světle modrou polevou, mezitím zveřejnily na sociálních sítích.

Co bylo ale ještě horší, bylo to, že byla zpátky už i moje babička. Snažila se moji oslavu zachránit tím, že rychle koupila levnou bábovku z obchodu. Byla hrozně suchá, nepříjemně se drolila v ústech a nikomu nechutnala. No, a jelikož je naše vesnice opravdu malá, tak se to, co se stalo, hrozně rychle rozkřiklo. Nemluvě o těch fotkách na sociálních sítích.

Byl to stoprocentně můj nejhorší den v životě, a to jsem se na svoje narozeniny tak moc těšila. Rozhodně nikomu z vás nepřeju tohle zažít a budu ráda, když mi do komentářů napíšete, jestli se vám stalo něco podobného, nebo jestli v tom jsem sama.