Pohádka z první třídy:
O velkém boji
Za 9 řekami a 7 skalami byla sopka. Ta sopka měla Dinosaura. A ten dělal sopky. Když já žila, měla jsem ráda Adama. Vydali jsme se na sopku. Ale nevěděli jsme, že vybuchne. A vybuchla. Vzali jsme nohy na ramena. Jeli jsme na koni a kůň jel na gepardovi. „Řeku nepřeskočíme.“ „Přeskočíme.“ Skutečně. Jejda, ta láva se přilepila. Jejda jsou rytíři. Adam řekl: „Ani, drž se.“ A už jsme volní. Konečně jedeme domu. Už se těším na pískomily. Ale málem jsem si zlomila kotník konec

Tato pohádka poněkud postrádá rozumu. Když jsem ji psala, bylo mi 7 let.
Tématika byla ovlivněna tím, že někdy v té době vybuchla sopka.

Bajka z druhé třídy
O hadu a zebře
Byla jedna hadí rodina, kluci se prali kromě jednoho, který neměl sílu. Kluci se mu posmívali, tak šel po písku. Naproti šla zebra, a protože měl zlost, vybil si to na ní: „A helem, pruhona, pruhy vůbec nejsou moderní.“ Zebra se rozeběhla za stádem.
A všechno řekla. Stádo šlo za hadem a řeklo, aby se to už neopakovalo.
Had se zebře omluvil a stali se nejlepšími kamarády.

Doufám, že se vám příběhy líbily.