Co to je?

Je to mech. Mech – roztomilý kousek rostlinky, který byste si nejraději vzali jako plyšáčka nebo se na něm vyspali. Je prostě jako mazlíček... Moment, mazlíček?! Tak to je teda pěkně nenáročný mazel! Nic nesní, jenom pije, ani nechodí, takže neuteče! To by byl mazlíček! Ta jeho „srst“ je hebčí než křeček! A co z něho mazlíčka udělat (samozřejmě nebude jíst)? Jdeme z něho mazlíka udělat! Pamatujete na řasokouli? My se jí budeme inspirovat!

Doprava a nález

Divíte se slovu „doprava“, že? Dopravit si ho můžete sami. Stačí se jít projít na zahradu nebo do lesa.

Tip: Pro mech je nejlepší chodit ráno, to bývá krásně chladivý (z mé zkušenosti).

Jak mě tohle napadlo?

Každá dívka jako malá, někdy i jako velká, touží mít své vlastní zvíře. Psa, kočku, papouška, křečka, andulku atd. Nedávno byla objevena řasokoule. Já ji pochopitelně chtěla. Jenže mamka řekla, že nebudeme kupovat rostliny, které nejsou k užitku. Jednou, když jsem byla venku, jsem si všimla mechu. Začala jsem si ho hladit, protože byl jemňoučký. Druhý den ráno jsem utíkala ven a tři malé mecháčky si domů vzala. Dala jsem si je do kyblíku a pokropila studenou vodou. No, a od té doby mám mecháčky!

Odkud se vzal název“ mecháčci?“

Bráška, ještě dříve, před vynaleznutím toho, že mech můžu mít doma, sbíral mech a hrál si, že to jsou jeho zvířátka. A začal tomu říkat“ mecháček“.

Takže jděte ven, třeba do lesa, nebo se podívejte na vaši zahradu, a najděte mech. Ten opatrně vezměte a odneste si ho domů. Doma ho jemně opláchněte vodou a vložte do skleničky. Je velmi nenáročný, potřebuje jen vodu, neboť je zvyklý na vlhko. Občas si ho můžete ze skleničky vyndat a pohladit. Mech je vážně skvělý, i jako mazlíček!