Kniha ‚Memento‘ je dílem Radka Johna, kterého můžeme znát jako spisovatele, scénáristu, moderátora, ale i jako politika. Kniha byla napsána v devadesátých letech devatenáctého století a byla poprvé vydána roku 1985 v Praze. Nicméně teď přejdeme k důležitějším a zajímavějším věcem.
Jak už jsem řekla, Memento je kniha o narkomanech (nebo také toxikomanech, tedy lidech závislých na drogách). Dle mého názoru lze říci, že je spíše vhodná nežli nevhodná pro většinu dospívajících, neboť právě v těchto obdobích lidé přistupují k droze nejčastěji.
Proč vhodná? Odpověď je celkem jasná. Kniha obsahuje skutečný příběh jednoho narkomana, který se snaží vyléčit ze své závislosti. Potýká se s nepříjemnými událostmi a okolnostmi a také s důsledky své závislosti.
Myslím, že právě tato kniha, dokáže mládež a vůbec lidi, odradit od drog účinným způsobem.
Kniha je také zajímavá dějem a je dobrým způsobem útěku před nudou, na kterou při čtení těžko narazíte. Ovšem upozorňuji, že bych jí nedoporučovala osobám mladším dvanácti let.
Abych vám alespoň trochu přiblížila děj, napíšu vám, o čem kniha je...
Hrdina Michal Otava se k droze dostal ještě v celkem raném věku ze zvědavosti a nevědomosti. Byl vtažen do jakési party, kde zcela propadal do závislosti. Později je několikrát vsazen do vězení a ne jednou se dostane do nemocnice.
Objeví se také na jakémsi psychiatrickém oddělení pro toxikomany, kde narazí na pár lidí, které nemá zrovna v oblibě. Bude mít také co do činění s výrobou pervitinu. V závěru knihy se patrně poblázní a...
No, to si už musíte přečíst sami.
Ale mám-li být upřímná, byla to první kniha, u které mi nebylo líto, že jsem ji již dočetla. Zanechala ve mě však soucit k lidem se závislostí, což byla změna ohromné velikosti.
Dříve jsem totiž tzv. feťákům nadávala, jak se můžou takhle ničit, vždyť musí být hloupí, jenže po přečtení příběhu „Michala Otavy“ (skutečné jméno muže, o němž příběh pojednává, autor nezmiňuje) jsem k těmto lidem začala pociťovat neskutečnou lítost.
Tak jsem se s vámi jaksi podělila o svůj názor na knihu a doufám, že kdybyste se k ní někdy dostali, zalíbí se vám.