Alíkovina

Minulá doba a dnešní doba

vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny
Můj názor na dnešní dobu je poněkud zvláštní. Nevím, jak se k tomu vyjádřit, ale vůbec se mi nelíbí, že tříleté nebo čtyřleté dítě umí na dotykovém mobilu nebo tabletu, ale sotva umí základní věci (říct si o něco, dojít si na toaletu, poprosit, poděkovat, pozdravit a tak podobně). Také mám pocit, že je více obézních dětí. Asi proto, že se nehýbou se, sedí u počítače, tabletu, mobilu nebo u televize. Asi nechodí ven ani na žádný sport.

Děti se proháněly na dvacetimetrové sněhové dráze., © MAFRA

Ano, uznávám, že z informací, které nacházíme v médiích často vznikají obavy o bezpečnost dětí. Také je mnohem více aut, je větší pravděpodobnost úrazu způsobeného dopravní nehodou. A tak bych ráda napsala něco o mém dětství. Je mi jasné, že to třeba nikoho nebude zajímat, ale zkusím to.

Vyrůstala jsem s bratrem, který je o rok a půl mladší než já. Vyrůstala jsem na vesnici, ve které jsem žila deset let. Prožila jsem tam hezké chvíle. Jezdili jsme na kole, bosí jsme chodili po silnicích nebo v potoku. Ano, teď jsem starší a uvědomila jsem si, že v potoce jsem se mohla třeba utopit. Ale hodně jsme se zasmáli.

Venku jsme byli hned, jak jsme byli po snídani. Na oběd jsme se domů vrátili a zase jsme do večera byli venku. A když nebylo hezké počasí, tak jsme mohli hrát videohry, měli jsme omalovánky, dřevěné kostky, plyšáky, obyčejné hračky. Když to porovnám teď s dalším bratrem, kterému je 13 a nezná tu naši dobu a má tolik hraček, je to dost drsné.

Auta moc nejezdila, tak jsme se moc nemuseli bát a mohli jsme chodit skoro jakkoliv jsme chtěli. A když byla zima? Vzali jsme boby a bobovali jsme do oběda nebo i do večeře, stavěli jsme skokánky, bunkry a domů jsme chodili zmáčený, ale šťastný. Těšili jsme se na každý den, až si to zopakujeme. Dnešní děti raději sedí doma, možná proto potom mají více zdravotních problémů.

Vím, asi vás to nezajímá a komentářů tu asi moc hezkých nebude, protože jsem se narodila dřív, ale i tak jsem napsala svůj názor.

Autorka:

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (11)

Příspěvek z 15. května 2017 v 19:57.
AnezkaB v něm napsala:

S váhou teda problém nemám. A o hřišti sem říkala. Cyklostezka tu není. Jet se projet ve velkým provozu je "o ústa". V létě se tu není ani jít kam koupat. Ty rybníky... vše je taky ohrazený a soukromý. Leda jet 40 km do bazénu. Ono to k tomu pohybu teda moc nesvádí. Pokud nejste členem fotbalovýho, hokejovýho nebo tenisovýho klubu s tučnýma členskýma příspěvkama.Pro ty jsou pak přístupný ty hřiště na tréninky.
V zimě pro změnu na brusle je stadion přístupný pro veřejnost 2 dny v týdnu, vždy na 3/4 hodiny:( Takže bída ve všech směrech.

Příspěvek z 15. května 2017 v 19:51.
AnezkaB v něm napsala:

No hele, u nás ve městě není třeba ani hřiště. Mamka říkala, že před lety byly všechny normálně přístupný. Dneska ani jedno. Musíte se stát členem nějakého klubu a platit členský poplatky abyste na něj mohli. Takže pak jde pak prostě fůru lidí radši na počítač. Protože pro nečleny to není přístupný. A z takovýho super velkýho, kde jsme hráli třeba vybijku... tak udělali tenisový kurty, pro členy nějaký tenisový organizace. A pak se diví, že se děti a mládež nehýbou.

Příspěvek z 28. března 2017 ve 20:45.
Michča v něm napsala:

Úžasný

Krásný článek, je hezké jak si se vyjádřila na dnešní generaci:) Máš pravdu, dnešní doba je opravdu hrozná, ale s tím my nic nenaděláme:"(