Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Mlha, jak vzniká a jak se projevuje

    Mlhu jste už určitě viděli. Dneska si povíme něco o tom, jak vzniká, kde ji můžete očekávat a co to vůbec je a jak se projevuje.

    podzim, mlha, počasí, © Profimedia.cz

    Co je to mlha

    Podle meteorologické definice mlha je jev obsahující produkty kondenzace a snižující dohlednost pod 1 km.
    Produkty kondenzace jsou například mikroskopické vodní kapičky, vzniklé ve vzduchu při vysoké vlhkosti z vodní páry, při teplotách pod nulou to mohou být i mikroskopické ledové krystalky. Jsou tak malé, že jednotlivě nejsou vidět, ale ve velkém množství vypadají - no právě jako mlha.

    Mlha tedy není například kouř, ať už ze spalování trávy na zahrádce nebo z továrny. O mlze také nemluvíme, když je dohlednost (tedy vzdálenost, na jakou je vidět) větší než 1 kilometr. Mlha je většinou bílá, ale ve znečištěných oblastech ve směsi s kouřem může nabývat i jiných barev.

    Jaký je rozdíl mezi mlhou a mrakem?

    Mrak, který v odbornější literatuře najdete pod názvem oblak, je také jev skládající se z produktů kondenzace - vodních kapiček nebo krystalků. Jediný rozdíl je v poloze pozorovatele. Mrak se nachází nad pozorovatelem, mlha v úrovni pozorovatele, kolem něj. To, co pro pozorovatele dole je mrak, může pro pozorovatele na kopci nebo v letadle být mlha.

    Jak vzniká mlha?

    Mlha může vznikat několika různými způsoby. V zásadě jde vždy o to, že ve vlhkém vzduchu je tolik vodní páry, že se tam již ve formě páry nevejde a přebytek páry kondenzuje ve formě těch již zmíněných mikroskopických kapiček. To se může stát buď ochlazením vlhkého vzduchu, nebo dodáváním další vodní páry do vzduchu.

    Jak možná víte nebo ještě nevíte, ve vzduchu se vždy nachází jisté množství vodní páry. A vzduch v závislosti na teplotě může obsahovat různé množství vodní páry - čím teplejší vzduch, tím více vodní páry se do něj vejde. Proto například v teple většinou mokré věci schnou rychleji než když je zima. A když se teplý vzduch ochlazuje, vejde se do něj stále méně vodní páry. A když se vzduch ochladí tak, že se do něj vejde méně vodní páry, než v něm už je, tak přebytečná pára se změní na nepatrné kapičky vody. Je to podobné, jako byste měli nádobu s vodou a tu nádobu zmenšovali. Když se nádoba zmenší na menší objem, než kolik je v ní vody, přeteče.

    Takže mlha nejčastěji vzniká tehdy, když se vlhký vzduch ochlazuje. Teplota, při které je vzduch plně nasycen vodní párou a ta začne kondenzovat, se nazývá teplota rosného bodu nebo prostě rosný bod.

    Ke kondenzaci vodní páry dochází nejen při ochlazení vzduchu, ale i na studených předmětech. Například na sklenici se studeným nápojem nebo v zimě na studeném okně.

    Nejběžnější způsob vzniku zejména ranní mlhy je radiační mlha. Tato mlha vzniká při jasném a klidném počasí v noci vyzařováním zemského povrchu. Zemský povrch se vyzařováním ochlazuje, od něj se ochlazuje vzduch a po ochlazení pod rosný bod vzniká mlha. Protože studený vzduch je těžší než teplý, stéká po povrchu země do údolí a tam se hromadí, proto se někdy tato mlha vytváří hlavně v údolích. Na rovině někdy tato mlha vytváří vrstvu i nižší než dva metry, což se nazývá přízemní mlha, někdy naopak dosahuje výšky několika metrů až desítek metrů. Radiační ranní mlha vzniká kdykoli, i v létě, ale nejvíce na podzim, kdy už má v noci dost času na vytvoření a vzduch je po létě ještě dost vlhký.

    Další druhy mlhy mají také odborné názvy, ale těmi vás nebudu zatěžovat. Mlha může vzniknout tím, že teplý a vlhký vzduch proudí nad studený nebo zasněžený zemský povrch nebo nad studenou vodu. Opět dojde k tomu, že spodní vrstva vzduchu se od studeného vzduchu ochladí a vznikne mlha. Mlha však může vzniknout naopak i nad teplou vodou ve studeném vzduchu. Tehdy dochází k tomu, že z teplé vody se odpařuje voda, ale do studeného vzduchu se tolik páry nevejde a kondenzuje a vytváří mlhu. Tato mlha stoupající ve studeném vzduchu nad teplým rybníkem či řekou vzniká stejným mechanismem, jaký funguje například nad „kouřící“ teplou polévkou či čajem.

    Také může mlha vzniknout, když ve výšce proudí teplý vlhký vzduch nad studený vzduch. Na horách pak může mlha vzniknout tím, že na hory klesne oblačnost nebo že se vytvoří oblačnost ve výšce hor. To ale patří do vzniku oblačnosti a bylo by to nad rámec tohoto článku.

    V čistém vzduchu vzniká mlha tehdy, když relativní vlhkost dosáhne 100%. Tedy když ve vzduchu je tolik vodní páry, že už se tam nevejde. Ale určité příměsi ve vzduchu mohou způsobit, že voda kondenzuje i při nižší vlhkosti než 100%. Proto ve znečištěném vzduchu, zejména oxidem siřičitým, může vznikat mlha i při vlhkosti pod 100% a při vzrůstání vlhkosti dále houstne. Odtud kdysi vznikly pověstné londýnské mlhy a tak také vznikaly časté husté mlhy v severozápadních Čechách před 15 a více lety.

    Jak se mlha projevuje

    Běžná mlha pro běžné lidi se projevuje tak, že nemohou vidět do dálky, například z rozhledny. Ale pro některé činnosti mají mlhy i závažnější dopad. Například řízení auta nebo kola je v mlze dost nepříjemné, řidič musí zpomalit, aby mohl zastavit na vzdálenost, na kterou vidí, takže při hustší mlze musí jet dost pomalu. Někdy za hustých mlh dokonce řidič musel zastavit a poslat spolujezdce, který šel těsně před autem a ukazoval cestu. Mlha na letišti může zastavit i leteckou dopravu. Existují sice systémy umožňující přistát bez viditelnosti pomocí přístrojů, ale pokud vím, v civilním provozu s cestujícími se to nedoporučuje. Mlha je nepříjemná a nebezpečná i pro lodní dopravu, loď může narazit na skálu nebo na jinou loď. A při husté mlze může zabloudit i pěší turista, i když sněhová vánice je na to horší.

    Mlha je taky spojena, jak jsem již uvedl, s vysokou vlhkostí. V mlze vám neuschne prádlo. Jste-li v přírodě a nemáte nějaký pevný objekt, zvlhnou vám potraviny, hlavně cukr, sůl, slané pečivo a podobně. Při dlouhotrvající husté mlze mohou zvlhnout i papíry a školní sešity, které jste si na prázdniny vzali s sebou. Může zvlhnout i rezervní suché oblečení, pokud není pořádně zabalené.

    Při teplotách pod nulou může při mlze vznikat i jinovatka nebo námraza. Zatímco jinovatka je relativně neškodná, námraza může působit značné škody, ničit stromy, elektrická vedení i další předměty. O jinovatce a námraze si můžete přečíst v článku Nástrahy zimního počasí.

    Kdy se dá mlha očekávat

    Jak již bylo naznačeno, mlha se dá očekávat především při stoupající relativní vlhkosti.
    Ranní mlha se dá očekávat, zejména v údolích, když je přes noc jasno a buď bezvětří, nebo slabý vítr. Dále se dá mlha čekat, když je sníh a otepluje se. U vody se dá mlha očekávat i při velkých rozdílech mezi teplotou vody a vzduchu. Na horách ve velkých výškách se může mlha vyskytnout kdykoli.

    Mlha není tak nebezpečná jako třeba bouřka, tornádo nebo sněhová vánice. Pokud se ale při mlze vyskytujete někde, kde mohou jezdit auta, vlaky nebo něco podobného, mějte se maximálně na pozoru.

    Autor:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (0)

    O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!