Alíkovina

Mlsný potkan Sisi

vydáno 30. ledna 2010 ve 13:55 • zvířata · chovatelství

Vím, že někomu se potkani příčí, ale já je zbožňuju. Jsou krásní, mazliví a nejsou líní. Asi proto se mi tolik líbí. Jednoho mám doma. Jmenuje se Sisi, má černobílou srst a černá očka jako korálky. Celá naše rodina ji má moc a moc ráda.

Potkan je silný a inteligentní protivník., © Profimedia.cz

Jednou jsem se v noci vzbudila. Měla jsem sucho v krku a tak jsem se šla napít. Když se vrátím z kuchyně, Sisinka má otevřená dvířka... A co ona? Kde vůbec je? Neutekla? Otázky mi létaly hlavou jako blesky. Nebyla tam. Byla pryč. Měla jsem slzy na krajíčku, ale nechtěla jsem hned panikařit.

Od pěti hodin ráno lezu po kolenou po zemi a potichu na Sisi volám: "Sisinko, kde jsi? Neschovávej se mi, no tak, Sisi..." Když se máma s tátou vzbudili, pomáhali mi ji hledat, ale marně. Sisinka se ne a ne objevit.

Když už jsme hledání vzdali, konečně se vzbudil můj mladší bratr a ptal se: "Co vám všem je?" Tak jsme mu vysvětlili celou situaci. A co na to on? "Ségra, klídek! Já se v noci vzbudil a viděl jsem ji, jak v kuchyni na stole požírá burisony. Možná tam ještě bude." Tak jsem se naštvala a utíkala do kuchyně.

Samozřejmě že tam byla! Tak jsem bráškovi poděkovala a teď už si raději Sisinku budu pořádně hlídat. Na tento zážitek rozhodně nikdy nezapomenu!

Další zajímavé články:

Autor: batina

Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

» přejít do diskuze

Diskuze k článku (13)

Příspěvek z 13. července 2010 v 18:28.

Axina v něm napsal:

Potkan zabjiák

Já jsem potkana měla.. byl to krásnej mladej potkaňák jménem Jared (po zpěváku ze zkupiny 30 Seconds to Mars) .. vedle něj jsem měla klec s chovným džungarským křečkem, rád z té klece utíkal a chodil mě navštěvovat když jsem spala... Jednou když jsem přišla ze školy jsem viděla že klec u Jareda je nějaká divná... ohnuté mříže.. on utekl.. a ještě utekl Pan křeček.. později jsem oba dva našla.. viděla jsem jen ve stínu pod stolem tělíčko.. pod postelí krev. Jared ukousl Panu křečkovi hlavu... Druhou noc byl klid, ale já měla pocit že to neskončilo.. taky že ne.. V noci jsem z ničehonic zaslechla hrozný křik svého anduláka Debila co noc trávil na kleci.. byl vždy puštěný... Vyběhla jsem z postele za nima, ale Jared ho odtáhl pryč... když jsem ho našla bylo pozdě. Byl mrtvý..
Jared šel ke kamarádce..

Nechci vás zastrašovat, ale když si pořizujete potkana mějte jen jeho... nenechte si vyvraždit půlku zvířectva jedním predátorem... Měla jsem Jareda ráda, ale už je to dávno..

Dnes se jmenuje Alien a je moc spokojen..

Příspěvek z 18. května 2010 v 15:37.