Diskuse k Alíkovině
« Přejít na článekMoje cesta ke křtu

Já sama byla pokřtěná jako mimino, ale je hezké, že sis našla cestu k Bohu i jako větší.

DžungaráčekChlupáček
lze se pokřtít kdykoliv, samozřejmě když je to po narození tak je to o mnoho jednodušší, ale lze se pokřtít i jindy. Pokud ti ještě není 18, je podmínkou, aby alespoň jeden člověk z tvé rodiny byl pokřtěný (nemusí být věřící,ideálně by to měli být rodiče, ve výjimečných situacích to může být i babička s dědou, ale vzdálenější příbuzný už ne). Pokud z tvé rodiny není opravdu nikdo pokřtěný, může se nechat někdo z tvé rodiny pokřtít, vím že takto to udělal můj strejda, docházel do kostela kde se učil různé věci aby mohl být pokřtěný a taky se učil jak být věřící. No já tedy pokřtěná nejsem, ale dá se říct, že věřím na něco "mezi nebem a zemí". Z mé rodiny je hodně příbuzných pokřtěných, ale nikdy do kostela moc nechodili, a o tuto tématiku se ani nezajímají. Je to o tom jak to má člověk nastavené v hlavě.
No podle mě by to ničemu vadit nemělo.
Jinak článek je pěkný, já sám jsem byl pokřtěn kolem 9 roků.

Jakmile dospěješ, budeš mít právo o svém pokřtění rozhodnout sama, Džungaračko.

Ze srdce Ti přeji vše dobré.
Mám velikou radost... ať se Ti dari a dobrý Bůh Ti žehnej.
+++Verbum

Já myslím, že je daleko lepší, když se nechá člověk pokřtít jako dospělý, než jako dítě, alespoň se pro to rozhoduje plně za sebe a přijímá vše, co je s tím spojené opravdu zodpovědně.
Hezký článek.
Ty jo, neznám nikoho kdo s nechal takhle pokřtít. To muselo být veliké rothodnuti.
Co tě k tomu přimělo? ( klidně do pošty ).

Krásný
předchozí | 1 | další |