Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Moje dračí sbírka

    vydáno  •  sběratelství

    Draci jsou neskutečně fascinující stvoření. Vždy jsem je měla ráda a nakonec se našlo i pár draků, kteří si našli cestu do mého pokoje a tam se zabydleli. Takže vám nyní představím svou malou dračí letku...

    Noční děs (Wiki), © Morell

    Sbírání draků je pro mne docela nová záležitost, která začala s Wiki, dračicí, kterou jsem si pořídila. Nešlo odolat, když jsem zjistila, že ji přes bazar někdo prodává a velice levně. Bohužel to bylo díky tomu, že měla napůl ulomený ocas, ale ten se mi povedlo docela dobře přilepit. A tak WIki zůstala se mnou a dělá mi velkou radost.

    Malý noční děs

    Co se týká nočních ďasů, tak mám nyní doma tři. Druhým je malý dráček, kterému jsem ještě jméno nedala. Napadá někoho hezké jméno? Tenhle dráček procestoval lán světa, aby se ke mně dostal. Sehnat nočního děsa v původní, neosedlané podobě, je dosti těžké, protože už se dávno nevyrábí (což je velká škoda, protože by se mi opravdu líbil). Nakonec jsem ho musela koupit za mořem, tenhle dráček za mnou přicestoval z Floridy.

    Třetí noční děs dostal jméno Rex a je to černomodrý drak, který vypadá, jako by měl na těle nakreslenou hvězdnou oblohu s mlhovinami. Velice ráda si ho prohlížím.

    Drak – obrázek

    Ano, tohle je obrázek vytištěný a zalaminovaný... víte, ne vždy se vám podaří získat to, co chcete, a tohohle draka neúspěšně sháním dodnes. Nicméně jsem si vzpomněla na ten krásný vtip, kdy žena uvidí hodně cennou věc v novinách a upozorní na ni manžela a ten odvětí: „Tak si to vystřihni.“ Ve výsledku to vůbec nebyl špatný nápad! Tenhle dráček sice jako stojan na vonné tyčinky neposlouží, ale i tak se na něj můžu spokojeně koukat.

    Dračích věcí mám samozřejmě více. Mám dračí tarot, který je velmi vydařený a kreslila ho věhlasná umělkyně Anne Stokes. Kreslí obrazy, které se tisknou na spoustu věcí a taky se podle nich vytvářejí dračí sošky. Dále mám propisku tvarovanou do podoby draka s perlou v ruce. Ta není to, co jsem si objednala. V obchodě jsem si vybrala propisku a přišla mi jiná... ale velice se mi zalíbila, takže u mě zůstala.

    Také mám draky na pouštění na šňůře. Mám dva. Jeden je ve tvaru modrého draka a toho chodím moc ráda pouštět. Bohužel je velký a potřebuje silnější vítr. Když se ale poštěstí, tak se vznese docela vysoko a pak opravdu vypadá jako pravý drak, vznášející se vysoko nade mnou. Může taky trochu mávat křídly. Když zatáhnu za špagát, jeho křídla opravdu mávnou a dokonce při správném zatažení ho to mávnutí křídly vynese trochu výš.

    Drak ve výšce

    Jelikož je tento drak uskladněný v jedné z mých knihoven, tak o něm říkám, že je to drak sedící na pokladu: Knihy jsou to nejcennější, co tento drak našel, a tak si ustlal právě na nich.

    Druhý můj létající drak je akrobatický drak se dvěma šňůrami, kterého můžu za letu řídit. Tedy přesněji ho řídit musím, protože létá rychle a když ho neřídím, tak rychle zase spadne. Pouštění akrobatického draka není až takový relax jako spíše opravdu sportovní zážitek, protože musíte rychle reagovat a být stále ve střehu. Výhodou je, že se s takovým drakem můžete naučit dělat ve vzduchu různé triky.

    Duhový drak

    Ještě jednoho draka vám chci ukázat. Mám doma dřevěnou lyži na pálení vonných tyčinek, ale jednoho dne už mi přišla taková obyčejná a já chtěla stojan, který by byl dračí, a musel být velmi zajímavý a líbit se mi. Nakonec se mi zalíbil tento duhový drak. Já tedy duhový styl vůbec ráda nemám, ale na tomhle drakovi to vypadá tak hezky a sluší mu to... že nešlo jinak, než ho koupit. Ráda si ho prohlížím, jak drží hořící tyčinky. Vypadá, jako by plul na vodě, a tak mne napadlo k němu vymyslet krátký příběh, který vám nyní povyprávím...

    Krátký dračí příběh

    Když déšť přejde a na Azurové jezero dopadne Slunce, v jeho svěžích vodách se koupají duhoví draci. Jsou malí a tak lehcí, že i když na vodě leží s křídly u těla, vypadají jako obraz z časů, kdy andělé na svých lodích brázdili vody světa. Ráda je vídám. Kdykoliv navštívím tento svět, vysedávám na břehu jezera, nebo si v mělké vodě hraji s draky, kteří nejsou delší než má ruka od prstů po loket.

    Všichni z nich mají všechny barvy duhy, někteří mají více modré, jiní červené, je tu jeden více zelený… a pak je tu ten, který si mne oblíbil, ten má na těle nejvíce fialové. Rád ke mně připlouvá a pak po mně šplhá. Skoro nic neváží a má vždy radost z toho, když ho hladím po rohaté hlavě.

    Jednoho dne se tento fialový dráček rozhodl, že se mnou zůstane. Od té doby ať přijdu kdykoliv, vždy na mne čeká, a pak se vydáváme na cesty a dobrodružství, já a můj drak. Kdykoliv zavřu oči a usnu, je tam, v říších, kde sny stále existují a draci stále žijí...

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (4)

    Příspěvek z 3. května v 7:36.
    Jožžin v něm napsala:

    Nádherný článek 👍
    Taky mám ráda draky

    Příspěvek z 29. dubna v 17:01.
    Alpina v něm napsal:

    Moc pěkný článek. Napsaný tak že se člověk nenudil.:-3
    Draci jsou zajímavé bytosti. Já jsem přesvědčen v to že dříve něco jako drak žilo. Tedy asi ne úplně tak se vším jako to vydáme v pohádkách. To by bylo možné jen v jiné části světů. Ale něco podobného jim. I ten oheň mohli plivat. Však příroda sama sobě meze neklade. A časem mohli vyhynout stejně jako jiní živočichové. Ovšem to je už jen spíše zamyšlení.O:-)

    A teeen litaci je tak pěkný. Jiná úroveň než ty které obvykle vídávám

    Příspěvek z 29. dubna ve 13:06.
    Papoušek_Nfnf v něm napsala:

    Miluju draky$> pět tlapek:-3$>