Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Mráček
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Moje láska k penězům

    vydáno  •  Povídky

    Zdá se to trochu hloupé, ale už odmalička jsem si zamiloval peníze. Jsem penězům naprosto oddaný a zavázaný. Pro trošku peněz jsem ochoten udělat cokoli. Ale je má láska k penězům ospravedlněná? Přečtěte si prosím můj příběh...

    Láska za peníze, © Klára Růžičková

    Když mi bylo asi osm let, maminka mi dala první kapesné, 20 korun, abych si šetřil na něco pěkného. Hned, co jsem viděl minci, poznal jsem, že to byla láska na první pohled. Místo abych peníze utratil, dlouhé chvíle jsem se na ně díval. Věděl jsem, že tento moment definuje můj život a že musím oddat svůj život shánění peněz.

    Peníze jsem sháněl všelijak. Nejdřív jsem škemral u maminky, ale poté jsem škemral na ulici, což bylo více efektivní. Hned, co jsem dostal nějaké peníze, tak jsem je uložil do kasičky a věnoval jim svůj pohled aspoň na 5 minut.

    Když jsem zrovna nežebral na ulici, procházel jsem se kolem kašen a sbíral mince ze dna. Rozprodával jsem dárky, které jsem dostal k narozeninám, abych měl ještě více peněz. Na Alíkovi si šetřím na dárky, abych je pak mohl prodat kámošům. Až budu mít kreditku, investuju do bitcoinu. Už jsem uvažoval i o tom, že začnu krást, ale vím, že na to bych nebyl tak šikovný a že se to nesmí. A ve vězení nejsou peníze.

    Mí kamarádi, spolužáci a ostatní si myslí, že jsem podivín, když dělám takové bláznivé věci pro peníze, které ani neutratím. Ale já si myslím, že se očividně mýlí, protože někteří lidé dělají dokonce příšernější věci, a to kvůli drogám a alkoholu. Já svou láskou k penězům nikomu neubližuji.

    Od svých 8 let jsem nastřádal 8 425 korun českých. Už nemám jiných zájmů než peněz. Zajímám se pouze o ekonomiku a způsoby dostávání peněz. Už ani nemám čas se sprchovat a starat se jinak o svůj vzhled a zdraví. Churavím a vypadám čím dál tím hůř, takže lidé na ulici už věří, že jsem bezdomovec. Už začínám chápat, proč se všichni ode mě odvrátili a proč už se se mnou nikdo nekamarádí, ale mě to nevadí, protože mými přáteli jsou bankovky a mince.

    Pro peníze jsem ochoten udělat cokoli. Lidem, kteří tohle čtou: Nedovolte, aby vás peníze ovládly tak, jak ovládly mě. Obětoval jsem pro peníze příliš moc a ten čas mi nikdo nevrátí. Už nemůžu zpět. Navíc, pokud budete shánět peníze, na mě žádné nezbudou.

    Autor: (12 let)
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (31)

    Příspěvek z 24. listopadu ve 21:44.
    Hogo v něm napsal:

    Jejda, tak tohle mě pobavilo:-D

    Příspěvek z 7. listopadu ve 21:05.
    konemy v něm napsala:

    Winterly: Neřekla bych, že chování popisované v článku odpovídá „zatím jen neškodné úchylce“, zní to jako rozjetá patologická závislost, která narušuje vztahy a každodenní život (včetně základní hygieny). V posledním odstavci se dokonce píše: „Obětoval jsem pro peníze příliš moc a ten čas mi nikdo nevrátí. Už nemůžu zpět.“ Vyhledání odborné pomoci by opravdu bylo na místě, ale (naštěstí) zatím vše nasvědčuje tomu, že jde pouze o povídku... :-D

    Příspěvek z 6. listopadu ve 13:10.
    Míca_skaut v něm napsala:

    Na Alíkoviny se může prý čekat i půl roku...