Alíkovina

Moje malá kamarádka Barunka

vydáno  •  Zvířata

Skutečný příběh, který vypráví o maličké fence z útulku a o její neuvěřitelné lásce.

Barunka a Jůlinka, © AmeDanielKaneki

Chci se s vámi podělit o neuvěřitelný příběh o jedné moc kouzelné fence, která to v životě neměla vždy lehké, ale i na ni se usmálo štěstí.

Bylo mi zrovna 9 let, když jsem rodičům pořád říkala, že bych strašně moc chtěla pejska. Bylo to jedno z mých největších přání, ale stále jsem ještě pejska mít nemohla.

Ale jednou, den před mými narozeninami, se to stalo. Sedli jsme si s mamkou a s jejím přítelem do auta a nikdo mi neřekl, kam se jede. Projížděli jsme různé okolní útulky pro pejsky a jiná zvířátka. Všude mi to ale připadalo strašně smutné, pejskové tam byli v kotcích a na jejich očičkách byl vidět smutek a strach. Vždy mě to rozbrečelo, chtěla jsem je zachránit všechny. Naše zahrada ale bohužel není až tak velká, abychom mohli mít všechny pejsky světa.

Poslední útulek, kde jsme se zastavili, byl Rudolický útulek kousek od města Most. Měli tam sovy, kočičky a plno pejsků. Měli tam sice i kotce, ale byla tam i malá dvířka s výběhem. Koukali jsme se tam prvně na Kokršpaněla, ale zjistili jsme, že je to kluk a že už je starý. Navíc náš soused, kterého jsme brali jako dědečka, měl vlčáka, který nesnesl psí kluky, a tak jsme si museli pořídit jedině holčičku.

Moje malá Barunka, © AmeDanielKaneki

Podívali jsme se napravo od sebe a tam se na nás krásnýma kukadlama, zářícíma jako diamanty, koukaly dvě malinké chlupaté kuličky. Jedna byla hnědobílá, skákala na sklo a vesele vrtěla ocáskem. Druhá kulička vypadala jako Jorkšírek a jen seděla v koutě a smutně se na nás koukala. Bílá kulička byla sice roztomilá, ale hned jsme si oblíbili tu psí kuličku, která se na nás jen tak smutně koukala.

Chtěli jsme si ji hnedka v ten den vzít, ale zjistili jsme, že je ještě v karanténě a že obě psí slečny byly týrané. Nepochopím, když lidé dokážou těmhle nádherným kamarádům ublížit.

Ale další den jsme si pro maličkou přijeli. Dali jsme jí jméno Barunka. Byla tak křehoučká.

Rozbrečela jsem se štěstím, když jsem maličkou držela v náručí, ale první si ji vzala mamka a majitel útulku řekl, že se malá bude mít u nás určitě dobře. Dělala nám velkou radost.

Jenže čím byla starší, tím měla více nemocí. Prodělala nám mrtvici a dokonce nám ochrnula a měla skončit na vozíčku, ale začali jsme cvičit nožičky a dostala se z toho. Jenže pak, teď několik měsíců zpátky, jsme chodili na antibiotika a měla i nádor.

Naštěstí i tenhle boj jsme vyhráli a doufáme, že i nadále bude malá zdravá a bude si moct hrát i s naším druhým pejskem – kavkazačkou Jůlinkou.

Doufáme, že až bude teplo, tak budeme moct zase trénovat i skoky a že obě fenky tady s námi budou ještě dlouho.

Hodně miluji své pejsky, jsou to ti nejlepší kamarádi.

Barunka je hodně velká bojovnice a hlavně miluje přírodu i sport. Dnes je to 9 a půl roku, co je Barunka s námi, a letos oslaví své nádherné 10. narozeniny. Její psí kamarádka kavkazačka Jůlinka, která je stále ještě ve výcviku, letos bude slavit 7. narozeniny společně s jejím bráškou Endym.

Zde je video, jak si naše princezničky spolu hrají.

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (7)

Příspěvek z 19. března v 10:16.
terezka9999 v něm napsala:

Děkuji moc :) svoje fenky a i druhé zvířátka bych nedala za nic na světě :) jsou to moji nejlepší kamarádi a mám je jako brášky a ségry :)

Příspěvek z 18. března ve 21:42.
lékařský v něm napsal:

Krásný příběh. :-) Zase je tu aspoň vidět jak nêkdo má rád zvířátka :->$>.

Příspěvek z 17. března ve 21:17.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Hezké