Zrovna já jsem dcerou učitelky angličtiny a chodím i na stejnou školu. Zatím na základu. Ale opravdu je to tak super, jak se většině lidí zdá?

Tento článek je o tom, jaké to má plusy a minusy.

Plusy

Když máme mít podepsané úkoly nebo nějaké sdělení a zapomenu to dát doma podepsat, řešení je, zaběhnu za mamkou do kabinetu a nechám si to podepsat. Taky jsme v době, kdy jsou hrozně těžké aktovky (nebo tak je to aspoň u nás na druhém stupni). Nemusím všechno tahat domů, pokud z toho není domácí úkol a nechám si věci u mamky v kabinetě. Přestupovala jsem na druhý stupeň, rozdělovaly se třídy a přicházeli k nám taky noví spolužáci. S kamarádkou (tehdy z vedlejší třídy) jsme chtěly být spolu, tak jsem mamku poprosila, jestli by to mohla domluvit. Vyšlo to. Naštěstí.

Mínusy

Pokazím písemku např. z matiky a to by nebyli učitelé, kdyby si mezi sebou všechno na obědě neřekli. Mamka to ví o den dřív než já a doma jsou otázky, co jsem dělala, na co jsem myslela (ale ne žádné nadávky, to se u nás nevede). Potkám se s mamkou na obědě a zrovna je moje nejneoblíbenější jídlo např. kapusta. V naší jídelně si všechno brát nemusíme, tak poprosím, abych dostala bez kapusty a čekají na mě otázky, proč jsem si nevzala kapustu, vždyť je to zdravé. Nebo mamka naopak všem učitelkám řekne něco o mně. Doma něco děláme, nebo (zrovna na začátku školního roku) jedeme na trnky (jako vždycky nemám tu nejlepší náladu, když se řekne, že jedeme sbírat) a samozřejmě, když se o něčem zmiňuji kamarádkám, naše třídní všechno ví od mamky. Je toho ještě spousta, ale tohle jsou asi ty nejčastější věci, které se odehrávají v mém životě, v mé škole.

Jak už jsem psala, je to výhoda i nevýhoda. Nechci ale, aby tento článek bral někdo jako pomluvu nebo tak něco. Jen píšu můj názor, jaké to je mít mamku učitelku.