Kulíšek je morče domácí, je hnědo-bílo-černý. Když to je Kulíšek, tak je to pochopitelně sameček.
Nejraději má okurku, v poslední době i listy pampelišek a mrkev a samozřejmě i granule. Rád mu stavím prolézačky, ale v poslední době místo toho, aby si šel tu prolézačku prolézt, tak jde okolo. Kulíšek má rád... no vlastně skoro všechno!
Přes karanténu jsem ho převtělil do psa, protože vždycky zavolám Kulíšku a když je doma a je venku z klece, tak přiběhne. Pokud je venku a zavolám Kulíšku, tak taky přiběhne, ale začne kolem mě běhat.
Vždy, když ho pouštím doma, tak si zaleze pod skříň a je tam klidně 30 minut. Když už chci, aby šel zpátky do klece, tak pod skříň dám okurku, aby vylezl. Jo, a mimochodem, za 2 roky jsme přišli o 2 nabíječky, 1 sluchátka a o 8 podložek pod myš, to všechno rozkousal!
Jednou se nám i Kulíšek ztratil. Jak se to stalo? No, prorval se přes plot a utekl, po dvou dnech se znovu prorval plotem a vrátil se. Až minulý týden jsme zjistili, kde byl... vedle u sousedů!
Také vždy, když někdo z nás jenom otevře dveře, tak začne kousat do mřížky u klece a začne pískat, protože ví, že dostane listy od pampelišek. Kulíška už mám něco přes dva roky, přesněji ho mám od 18. 1. 2018.
Tak já se budu těšit u dalšího článku, ahoj.
