Moje nejlepší kamarádka se jmenuje Jitka. Je to super holka, jenže nás rozhodila jediná věc. No spíš jedna hloupá příhoda, která nás vzdálila. A tak jsem se vám rozhodla napsat článek o ní. Jitce je jedenáct jako mNě. Jsme si dost podobné . Mám ji ráda jak vlastní sestru. 

Naše přátelství začalo loni v říjnu. Na začátku roku jsem seděla s jednou holkou, jenže jsme se bavily a tak nás paní učitelka přesadila. Dostala jsem se k Jitce. Nikdy bych neřekla, že je to tak super holka. S Jitkou jsme si padly hned do řeči . No není divu, na mobilu stráví hodně času, jako já. Jitka se mě jednou zeptala. Máš facebook? No jasně. Na facebooku jsme byly a jsme hodně často. Chodily jsme s spolu často ven. Věčně si psaly, naše přátelství se mi zdálo skoro nekonečné. Byly jsme kamarádky na život a na smrt. Jenže malá věc vše změnila. 

Jeden kluk z naší třídy si pořád v hodinách povídal s holkou, sE kterou seděl. Jenže jeho věc postihla i mě a moji nejlepší kamarádku. Paní učitelka nás rozsadila. A vše se změnilo. Ke mně paní učitelka posadila holku a Jitka putovala na druhou stanu třídy mezi mimoně . Ale já si Jitky přestala všímat, no spíš mě věčně otravovala moje spolu sedící holka - no říkejme jí třeba Klaudie. Klaudie se mnou pořád věčně kamarádila a z druhé strany sem se dozvěděla že mě pomlouvá. To mě mrzlo nejvíc, ale já jí to vždycky nějak dokázala odpustit. 

Vídávám Jitku, jak tam sedí a nudí se a je prostě sama, ale něco ve mně mi nedovolí, abych za ní šla a bavila se s ní. Naše přátelství spočívá spíš jen přes facebook, ale jsem za to ráda. Nevím jak jí to říct, ale teď jsem našla způsob - napsala jsem o ní článek a doufám, že si ho přečte.   

Pro mojí nejlepší kamarádku Jitku. Jen jedinou Jitku na světě, tu moji .