Alíkovina

Moje nejlepší kámoška

vydáno  •  Kamarádi

Dlouho jsem neviděla svoji kámošku a hodně mě to mrzelo, ale vrátila se a jsem šťastná, že se vrátila. Je to moje nejlepší kámoška a moc si jí vážím a záleží mi na ní.

Moje kámoška a Já , © hasbuka

Ahoj, jmenuji se Veronika, je mi 17 let a mám kámošku Kiki. Teď k tomu příběhu: Příběh začíná tím, že jsem začala chodit na školu, kde jsem měla spolužačku Kiki. Po čase to byla moje nejlepší kámoška.

V prváku byla fajn a hodně jsme si rozuměly. Mám ji pořád ráda, i když je teď ještě více bláznivější. Je s ní velká sranda. Když jsme byly v prváku, tak dělala srandy a pak začaly prázdniny. Po prázdninách se úplně změnila. Byla taková, že se urážela a pořád mluvila dokola to samé, až mě z ní někdy bolela hlava, ale pořád jsem ji za to měla ráda. Pak na mě najednou něco hnusného řekla, takže jsme se pohádaly, já jsem si ji zablokovala a nebavila jsem se s ní. Když přišla na praxi, tak mi říkala, že to není pravda, ale já věděla, že to pravda je. Pak nepřišla do školy a pan učitel nám řekl, že je dlouhodobě nemocná a leží v nemocnici, tak jsme jí psali dopis, ale ten dopis do té nemocnice nedošel.

Později jsem si začala uvědomovat, jak mi hrozně chybí. Začala jsem brečet a pořád jsem na ni myslela, jak se asi má. Říkala jsem si, že jsem udělala chybu, že jsem se tak zachovala, a hodně jsem si přála, aby se vrátila. Uběhly měsíce a ona byla pořád nemocná. Pak byl konec školního roku. Když skončily i prázdniny, tak jsem ještě v září zjistila, že se moje kámoška vrací, ale že půjde do druháku. Ten den si pamatuji, jak byla na obědě, plakala a říkala, že chce jít zpátky k nám. Úplně se třepala, ale pak už byla v pohodě, byla to pořád ta vysmátá holka, kterou znám.

Odblokovala jsem si ji a začaly jsme si psát. Pak mi pověděla, kde byla a občas si říkám, že ji chci zpátky do třídy. Hodně si píšeme a mám ji mega moc ráda. Už nikdy nechci, aby někde byla tak dlouho. Někdy spolu sedíme i na obědě a mám od ní i dárky, které mi dávala na Vánoce. Udělala jsem fotky, kde jsme my dvě. Čekala jsem na ni dlouho, zase si říkáme úplně všechno. Bez ní bych si to nedokázala ani představit. Vždycky se mě zastala, když mi někdo nadával. Jak je přestávka, tak k ní chodím do dílny na praxi a celou přestávku si povídáme. Dokonce spolu budeme spát na pobytu a moc se těším na to, že budeme zase spolu na pokoji. Je s ní velká sranda, i v prváku jsem s ní byla na pokoji. Je prostě super, nikdy jsem si nemyslela, že najdu tak super kámošku jako je ona, ale povedlo se. Ještě, že jsem ji neztratila a že se vrátila.

A tohle byl další můj příběh. :-)O:-)O:-)

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (14)

Příspěvek z 13. března ve 13:42.
mala-kvetina v něm napsal:

Pěkně napsané- přeju, ať Vám kamarádství vydrží :-)

Příspěvek z 3. března v 7:29.
číča800 v něm napsala:

Hmm... třeba aby si ho někdo četl? :-D
Jinak článek docela pěkný, preju vám ať vám to kamarádství vydrží !!!O:-)

Příspěvek z 2. března ve 20:40.
hajný v něm napsal:

Taky se ptám.. k čemu má být tento článek?