Jmenuje se Rákosníček. Bydlí v malém domečku daleko za mlhou, která je tak hustá, že by se dala krájet. Kolem jeho bydlení se široko daleko rozléhá rybník Brčálník.

Když vejdeme do Rákosníčkova příbytku, nejpravděpodobněji tam jako první zahlédneme postel. Stojí totiž veprostřed místnosti a můžeme na ní často vidět modrobílé naducané povlečení. Většinou je jím zakrytý Rákosníček.

Ten je celý tmavě zelený. Na hlavě má sedm černých vlasů, které mu trčí všemi směry. Nelze si nevšimnout jeho velkého žlutého nosu, pod kterým je usměvavá černá pusa. Rákosníček je hodná postavička. Vždycky je na všechny milý a nikdy by nikomu neublížil. Radši by rozdával, než bral. Má dobrosrdečnou povahu.

Všude musí být a nestačí, když mu někdo o něčem vypráví. Všechno musí vidět na vlastní oči. Když se někomu něco nedaří, Rákosníček mu s tím vždycky ochotně pomůže nebo alespoň poradí, jak na to.

Rákosníčka jsem sledovala už jako malá a ani teď se mi neomrzí.