O letních prázdninách jsme se vypravili prozkoumat bývalou kupeckou stezku, začínající na kraji města. Zpočátku se cesta zdála snadná, později jsme však změnili názor.

Po necelém kilometru prodíraní se čerstvě posekaným strništěm (s jízdními koly) jsme narazili na frekventovanou čtyřproudovou silnici, která křížila naši trasu. Po chvilce čekání se nám ji podařilo bezpečně překonat. Poté však následovalo další prodíraní se polem, tentokrát bohužel neposekaným a těch 250 metrů bylo možná horších než po tom posekaném.

Potom jsme uviděli docela pěknou historickou budovu. O chvíli později jsme se dozvěděli z cedule na bráně, že je to vodní čerpací stanice František. Následovala krátká jízda po příjezdové panelové cestě, po níž jsme křížili další silnici. Za silnicí jsme našli sochu, u které jsme se vyfotili a pokračovali v cestě. Našli jsme také stromy s červenými a žlutými mirabelkami.

Po chvíli jsme dorazili k další soše, opět jsme se vyfotili, a pokračovali. O kousek dál jsme uviděli zajímavou cihlovou stavbu připomínající zarostlý bunkr nebo jiný vojenský objekt.

V lesíku na něm byl vidět i nějaký komín, a zepředu byly dva vchody, jeden byl téměř zasypaný a druhý zpola. Pak jsme dojeli (nejspíše) ke staré nepoužívané cihelně, za kterou byl v lese vysoký komín. Za cihelnou se nad cestu začaly sklánět stromy a vytvořily strašidelný tunel, kterým cesta procházela. Dojeli jsme na kraj jedné obce, kde známá část kupecké stezky končila.

Na cestě zpět jsme si ještě nabrali plné pytlíky mirabelek a jeli jsme domů. Celá cesta měřila něco přes 13 km.