Film vyšel do kin v roce 2009. Jeho režisérem je Belgičan Jaco van Dormael a hlavní roli, tedy Nema Nobodyho, si zahrál slavný zpěvák skupiny Thirty Seconds to Mars – Jared Leto, kterého můžete znát například jako Jokera. Jared Leto ale nebyl jediný, kdo pana Nobodyho ztvárnil, film se totiž odehrává po celý život postavy, tedy od narození až do smrti (117 let).

Příběh začíná trochu hekticky a zamotaně, nicméně po pár minutách pomalu přichází rozuzlení. Film vypráví o muži, který se dožil 117 let a je zároveň posledním smrtelníkem na Zemi, neboť věda pokročila tak daleko, že lidé již neumírají. 117letý stařeček se zamýšlí nad svým životem, ale jeho vzpomínky jsou dost pomíchané. Vypadá to, jako by si některé ze svých vzpomínek idealizoval.

V průběhu filmu se dozvídáme hned několik alternativ Nobodyho života. Některé jsou šťastné, jiné nikoliv. Mě osobně překvapuje, jakým způsobem Nemo Nobody přemýšlí nad svými činy, jaké si představuje následky a jak těmto následkům předchází jakousi „opravou“ svého rozhodnutí.

Na celém filmu se mi nejvíce líbí příběh o Anně, Nobodyho největší lásce, který byl velice zamotaný, někdy hodně smutný, ale naprosto úžasný. Vždy mě přiměje k pláči, ale ke šťastnému pláči, při kterém se mé srdce usmívá.

Obrovským plusem je pro mě také celý soundtrack, který je naprosto dechberoucí. Zazní v něm retro písně, ale také krásné akustické melodie, které mě dokonce přiměly naučit se na kytaru, abych si jednu z nich mohla zahrát.

Jediným mínusem pro některé mladší diváky může být to, že film nebyl nadabován do češtiny, nicméně původní znění je vždycky lepší a není nad to procvičit si cizí jazyk u krásného filmu.

Upoutávka filmu Mr. Nobody: