Jednou na podzim, když rodiče a sestra seděli venku, tak tam začal mňoukat kocour. Tak ho vyhodily za plot, protože jsme už jednu kočku měli.

Když přišli domů tak mi to povídali a já jsem byla tak nadšená, že jsem nemohla usnout. A druhý den jsem šla s taťkou nakrmit králíky a ten kocour tam seděl zas. Tak jsme mu dali mlíčko a granulky do kůlny a taťka mi dovolil si ho nechat. Ale řekl mi, že bude bydlet venku na seně..Tak jsem říkala dobře a udělala jsem mu pelíšek na seně. A večer začalo pršet, tak mi taťka dovolil ho vzít domů, ale nesměl jim do ložnice a k nám do pokoje. 

Tak jsme ho tam tajně dávala a potom mi to dovolili, že může i do pokoje a do ložnice, ale potom mi to taky dovolili a tak mohl úplně všude. Naučila jsem ho, kam může a kam né. V lese aby se mi neztratil a on to opravdu dodržoval. A jednou mi málem umřel, tak jsem říkala mamce. Rychle pojedeme k veterináři. A prý chytil nějakou myš, která byla nemocná. A já jsem se o něj tak bála, že jsem celé noci seděla u jeho pelíšku a nespala jsem. Spala jsem až ve dne, kdy mi ho hlídala sestra. 

Tímto jsem vám chtěla říct, že když k vám přijde nějaké zvíře, tak byste ho měli přijmout do rodiny.