Já mám už od svých pěti let nejlepšího kamaráda, chová se ke mně jako k sestře, ale minulý rok to mezi námi nějak přeskočilo. Najednou jsem měla pocit, že ke mně něco cítí.

Poznala jsem to podle toho, že na sociální sítě dával fotky a psal, že má tu nejhezčí holku. Já jsem to, ale necítila jako on. Pro mě byl jen nejlepší kamarád, jenže já mu to nemohla vysvětlit. Měsíc po milostných dopisech jsem mu to konečně řekla, strašně se naštval a odešel ze třídy do šatny, tam si sbalil věci a odešel. 

Další den jsem ho neviděla, nebyl nikde, jako by se po něm slehla zem. Nakonec po týdnu přišel a odsedl si ode mě. Sedl si ke spolužačce a dělal mi s ní peklo. Kamkoliv jsem odešla, tak šli taky. Po měsíci s ní začal chodit, po škole se drželi za ruce. Já z toho doma byla na nervy, protože jsem ztratila svého nejlepšího přítele. Ke konci roku napsal všem na facebook, že další rok nastoupí na novou školu, ale nemění bydliště, jenom půjde na gymnázium. Bylo mi strašně, nikdy mi nebylo hůř. Nikdy se mi nestalo, že bych o prázdninách byla bez nejlepšího kamaráda. A nyní už je všechno naštěstí srovnané, sice už není můj nejlepší kamarád, ale normálně se s ním bavím a on snad se mnou. 

Doufám, že se vám článek líbil a nebojte mám jiného kluka, který pro mě hodně znamená.