Alíkovina

Můj památník

vydáno  •  Volný čas doma

Měly ho naše maminky, dokonce i babičky... máte i vy svůj památník?

Památník, © unous

Byla jsem v první třídě, když začala „móda“ památníků. Všechny holky jeden měly, a tak jsem ho chtěla samozřejmě taky. Hned odpoledne jsme s taťkou vyrazili do papírnictví, aby mi pomohl vybrat ten nejlepší památník. Původně jsem chtěla s koňmi, ale ten bohužel neměli. Pak jsem uviděla tento s pejsky a volba byla jasná – našla jsem svůj památník.

Když jsem ho přinesla domů s prvním obrázkem od mé nejlepší kamarádky a chlubila se mamce, že už mám svůj první obrázek, zjistila jsem, že památníky nejsou novinkou. Mamka mi řekla, že když byla menší, měla taky jeden, že prý ho možná ještě někde má. S trochou hledání ve starých věcech ho našla a společně jsme si prohlížely, co všechno v něm měla namalované. S každým obrázkem se pojil příběh a vzpomínka na osobu, která ho vytvořila. Jak jsme tak listovaly starými stránkami a povídaly jsme si, jsem zjistila pár důležitých věcí, které je dobré mít v památníku.

První věc, co jsem do památníku doplnila, bylo takového klasické čtyřverši, které mi přijde, že tam jednoduše patří.

Můžeš kreslit,
můžeš psát,
ale listy netrhat.
Památník to nemá rád.

Dále jsem zjistila, že je důležité uvádět datum a podepsat se celým jménem. Mamka měla na základce ve třídě čtyři Kačky, na střední škole další dvě, v památníku má obrázky od pěti z nich, ale dvě z toho se nepodepsaly celým jménem, a tak už mamka neví, od které ten obrázek vlastně byl. Navíc když by je teď chtěla kontaktovat, nemá jak, protože najít někoho bez příjmení je složité a tehdy žádný Facebook nebyl. A když mi říkala, že jich ve třídě bylo přes třicet, pamatovat si tolik jmen a příjmení po tolika letech není jen tak.

Moc se mi líbí i nápad nakreslit si do památníku jako první. Památník není sice skicák, ale když se podívám na ten svůj obrázek a vzpomenu si, jak jsem na něj byla hrdá, jak moc se mi líbil, je hezké se na něj podívat a porovnat, jak jsem se za ty roky v kreslení zlepšila.

Když tak listuju svým památníkem, vzpomínám nejen na kamarády ze základky, ale i na mé oblíbené učitele. Od každého, koho jsem měla a mám ráda, tam mám obrázek. A plánuju pokračovat v plnění památníku.

Máte památník? Mají ho i ostatní u vás ve třídě? Ptaly jste se třeba mamky, jestli někde nemá ten tvůj schovaný?

Autorka:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (13)

Příspěvek z 15. dubna 2018 ve 20:56.
vikinka28 v něm napsala:

já ho mám taky jenom že když mi do památníku kreslily kluci tak kreslí perem...Rv ale tak no to zas tak moc nevadí

Příspěvek z 13. dubna 2018 ve 13:28.
_kebaba_ v něm napsala:

Ja svuj prvni dostala, kdyz jsem sla ze skolky do prvni tridy. Mam v nem ruzne obrazky a nekolik podpisu od slavnych osobnosti, ale v soucasne dobe uz spis pouzivam druhy, ktery mam pouze na podpisy:-3

Příspěvek z 13. dubna 2018 ve 12:13.
Pyzamka v něm napsal:

Jé...teď jsem si vybavila můj památník. Budu ho muset jít najít a mrknout do něj- některé malůvky byly opravdu moc hezké.