Alíkovina

Můj výlet na Zrcadlovou kozu

vydáno  v 4:20  •  Cestování

Tento článek bude o tom, jak jsem šla s mojí neteří Emmičkou, švagrovou Zuzankou, sestrou Štefinkou a mojí maminkou na Zrcadlovou kozu.

Cesta z domova, © Copinka

Vysvětlení, co je Zrcadlová koza
Zrcadlová koza je dětské hřiště, kde jsou různé houpačky, skluzavky, velká skákací bublina, skákací hrad atd. Prodávají tam také nanuky, párek v rohlíku a jiné pochoutky. Jsou tam i zvířata třeba prasata, pávi, slepice, kohouti a hlavně kozy.

Příběh
Jednou se naše švagrová Zuzanka rozhodla, že půjde s Emmičkou na procházku, a napadlo ji, že by mohly jít na Zrcadlovou kozu, a zeptala se nás, jestli bychom nechtěli jít také. My jsme řekly, že ano. Když jsme se připravily na cestu, tak jsme vyrazily. Štefinka se rozhodla, že pojede na koloběžce. Maminka s tím moc nesouhlasila, ale pak jí to dovolila. Já jsem jela na elektrickém vozíku, protože bych to pěšky asi neušla. Emmička se vezla v kočárku a maminka se Zuzankou šly pěšky. Cesta byla velice hezká, povídaly jsme si. Chvílemi jsem jela vepředu já, chvílemi zase Štefinka a chvílemi jsme jely vedle sebe. Maminka se Zuzankou a Emmičkou šly za námi. Když jsme šly lesem, tak se k nám připojil nějaký docela veliký pes. To, co nás zaráželo, bylo, že jsme nikde poblíž neviděly jeho pána. Maminka říkala, že si ho radši nemáme všímat. Byly jsme trochu nervózní, ale cizí pes se nejevil nijak agresivně, jen šel vedle nás. A tak jsme si ho nevšímaly a šly dál. Po chvíli ten cizí pes někam odběhl. Pak jsme došly na trochu nebezpečnou a strmou cestu. Tam s vozíkem nerada jezdím, protože tam vždy dostanu smyk. Snažila jsem se jet pomalu, ale občas jsem dostala smyk. Ale v jednu chvíli jsem dostala takový smyk, že jsem myslela, že z té cesty spadnu, ale maminka mě chytla. Nějakou chvíli jsem z toho byla trochu vystrašená, ale pak jsem se z toho vzpamatovala.

Za pár minut jsme došly na Zrcadlovou kozu. Štefinka se s Emmičkou hned vydala ke skákacímu hradu a Zuzanka šla s nimi. Já jsem se rozhodla, že vyzkouším prolézačky, a maminka šla se mnou. Když jsem ale vylezla nahoru, dostala jsem strach, že spadnu, ale maminka řekla, že dolů budu muset jen po skluzavce nebo po žebříku. Jenže po skluzavce jsem se bála a žebřík vypadal jako ten, co po něm lezou slepice do kurníku. Ale pak jsem úspěšně slezla dolů. Pak jsem se šla posadit na lavičku a dívala jsem se, jak Emmička se Štefinkou si užívají v hradu. Maminka šla zatím koupit nanuka. Když ho přinesla, vzala jsem si nanuka a začala jsem ho s chutí lízat. Asi za 5 minut přišla sestra se Zuzankou a Emmičkou a šly jsi koupit párek v rohlíku a Emmičce koupily nanuka. Když jsme se všechny trošku posilnily, zjistily jsme, že bychom se měly vydat domů, jelikož to vypadalo, že bude brzy pršet. Ještě před tím jsme si došly na WC a pomalu se vydaly na cestu. Cestou opravdu začalo pršet, jenomže jsme neměly deštníky. Ale po chvíli nás na cestě zastavil můj bratr David, který nám přinesl deštníky a odvezl Emmičku autem domů. A tak jsme sice trochu zmoklí, ale jinak šťastní dorazili domů.
Tak ahoj!

Autorka: (12 let)
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (4)

Příspěvek z 2. listopadu v 18:16.
VeverkaČiperka123 v něm napsala:

Hezký článek, zajímavé R^;-)

Příspěvek z 2. listopadu v 17:30.
DžungaráčekChlupáček v něm napsala:

Moc hezký článek, me super, že jste si to všichni užili :-)

Příspěvek z 2. listopadu v 9:26.
PTÁČEKZPĚVÁČEK v něm napsal:

pěkné poznalajsem hned že to bude tvůj článek Petruško