Alíkovina

Můj vztah k praxi na Dvořákově

vydáno

Na škole Dvořákova se učím na prodavače. Na tomto učilišti jsem sice jenom necelý rok, ale už jsem si k praktické výuce vybudoval nějaký ten vztah.

Obchodní centrum Futurum v Hradci Králové., © Martin Horký

Na škole Dvořákova se učím na prodavače. Na tomto učilišti jsem sice jenom necelý rok, ale už jsem si k praktické výuce vybudoval nějaký ten vztah.

Co jsem se vlastně všechno naučil? Díky paní učitelce odborného výcviku a pomoci a dobrým radám ostatních učňů jsem se naučil například dobře podávat zboží zákazníkům, markovat na pokladně, doplňovat zboží, mýt nádobí, připravovat párky v rohlíku, mazat pečivo, provádět inventuru pokladny a další věci. Během tří čtvrtin školního roku jsem se toho naučil tolik, že bych podle mého názoru zvládl brigádu v jakýchkoliv potravinách ve Znojmě.

To jsem trochu odbočil. Co si mi ale na práci prodavače ve školní prodejně líbí? Mezi přednosti této práce patří nepříliš vysoká náročnost, dobrý kolektiv, hodná nadřízená, relativní čistota práce a slušné mzdové ohodnocení oproti učňům jiných oborů.

Jediný nedostatek mé praxe vidím jenom v nízké přítomnosti prváků a rovněž jsou zde trochu problémy s novou pokladnou.

Práce ve školní prodejně mi tedy toho hodně přináší a jsem rád, že mám možnost v ní pracovat.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (8)

Příspěvek z 22. května 2017 ve 14:57.
fyrefli v něm napsala:

Gattina: jo je

Příspěvek z 22. května 2017 ve 13:44.
Gattina v něm napsala:

Fyrefly: To je asi pravda, ale je to spisovné, že jo?

Příspěvek z 21. května 2017 v 18:49.
fyrefli v něm napsala:

Gattina:No je na tom trochu něco divného nejsme ale asi to bude to že když napíšeš jsme tak to přečteš sme ale když napíšeš nejsme tak tam to j přečteš.