A já jsem dostala jen nanuka též jsem to zvládla jako jediná z týmu xD

Skvělý článek. My jsme na táboře taky nemohly mluvit ale jenom ten co chtěl. Šlo do toho dost lidí někdo vydržel 5 min. někdo 7h (muselo být 12h od 8 do 20h) a víte co?
Já jediná to zvládla a to k tomu jsem byla nejmladší. A dostala jsem dinosaura plyšáka!

My jsme už byli větší, tak jsme mobily měli, a přece jen nás pouštěli samotné v noci do lesa a sice jsme měli mapu, ale to nemusí nic znamenat.

Taky jsme vlastně nevěděly, kde jsme (a nechtěly jsme si to kazit mobily), ale po nějaké hodině, kdy jsme stály u úplně jiného tábora a byly už pěkně dlouho mimo mapu, jsme raději přece jen zavolaly... No, a hlavní vedoucí jen ať jdeme hned zpátky, kudy jsme přišly. A ještě na nás tam, kde nás vypouštěli, čekala vedoucí, aby nás poslala už opravdu správně.

To svázání bylo brutální, no, ale já do něj nešla.

Tak já mobil bohužel neměla...

To s tím svázáním rukou mi přijde ještě horší, než to nemluvení

Mi připomíná jednu naší táborovou ztrátu, ale to bylo přímo v lese a zachránilo nás tehdá to, že jsme měli mobily...

Nemluvení jsme taky na táboře měli, jen na jiném. Ono to nakonec není tak zlé, jak se zdá. Nebo aspoň pro mě nebylo. Spíš je problém na to pořád myslet, aby si to člověk fakt nezkazil. A šikne se mít u sebe něco jako papírek s tužkou, případně mobil, aby šlo nějak jinak komunikovat, když je to třeba. (Já ti to napíšu...)

Spíš mi přijde mnohem brutálnější celý den nejíst, to je už docela i o to, aby se tam pak někdo složil...

Co jsme ale my měli s tím nemluvením, byly svázané ruce. Bylo to všechno dobrovolný, ale ti, co do toho šli, museli mít svázaná zápěstí a chodit spolu i třeba na záchod. Jediná výjimka byla, že se mohli před koupačkou a po ní převléct.

Nejlepší bylo, jak jsme byly s jednou holkou na pokoji a já jsem dělala něco s oblečením a ona mi cosik řekla a ja říkám: Tys promluvila!!! A ona: Ty taky!!!

Celý den nemluvit? Super článek 5 tlapek....