Od chvíle, kdy jsem tam přijela, jsem si přála psa.
A když jsem přišla domů, čekal tam na mě Amigo, ten nejlepší přítel, jakého jsem měla, mám a budu mít. Je to krásný zlaťák a miluji ho.
Teta a strýc (adoptivní rodiče) mi řekli, že mi ho chtěli dát už dávno, ale že musel projít výcvikem. Nikdy jsem nebyla šťastnější.
A nejlepší je to, že se mnou chodí i do školy, protože to je takzvaný HELP-PES. Je to kámoš a děkuji všem, kdo mi pomáhají.