Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Může mít jezero narozeniny?

    vydáno  •  příroda · počasí

    Ze zeměpisu víme, že jezero je útvar vzniklý čistě přírodní cestou. Máchovo jezero není jezero, je to umělý lidský výtvor. Přírodní jezera jsou mnohem starší a jejich vznik se nedá přesně datovat. Existuje však u nás jezero vzniklé čistě přírodní cestou, které má v těchto dnech narozeniny.

    Odlezelské jezero, pohled od střední části směrem k jihu, © Pralinka2

    Nejen Máchovo jezero, ale podobně například jezero Milada u Ústí nad Labem a řada dalších „jezer“ u nás není jezero. Skutečná jezera se vyskytují například na Šumavě a v dalších horských oblastech. Ta jsou však většinou velice stará a jejich vznik se nedá přesně datovat.

    Jezero, které vzniklo přírodní cestou, nikoli lidským zásahem, a přitom datum jeho vzniku je přesně známo, je Odlezelské jezero v Plzeňském kraji a vzniklo v noci na 28. května 1872. V příštích dnech tedy bude mít 150. narozeniny. Na okolnosti jeho vzniku se však musíme podívat ještě o několik dní zpátky, na 25. května téhož roku, kdy se v této oblasti vyskytly katastrofální povodně.

    Povodeň v květnu 1872

    Dne 25. května 1872 zasáhly část střední Evropy prudké bouřky. Povodně se tehdy vyskytly na více místech. Nejvíce zasažená byla oblast na pomezí středních, západních a severozápadních Čech, přibližně vymezená městy Rokycany, Žlutice, Rakovník a Beroun.

    Ve střední Evropě a v ČR se vyskytují zejména povodně dvojího typu. Jsou to velkoplošné povodně z trvalých dešťů na velkých řekách a dále povodně z lokálních prudkých bouřek na malých potocích.

    Při dlouhotrvajících deštích trvajících jeden nebo i několik dnů na rozsáhlé ploše dochází zejména k povodním na velkých řekách, jako je Vltava, Labe, Morava, Odra, Dunaj a další. Při takovém dešti může na velké ploše napadnout kolem 100 milimetrů srážek za den, v extrémních případech i přes 200 milimetrů. V malých potocích se při takovém dešti zvýší hladina, ale ještě se nemusí stát žádná katastrofa, voda tím potůčkem rychle odtéká a intenzitu deště kolem 5 až 10 milimetrů za hodinu takový potůček zvládne. Jenže když těmi potůčky ta voda odtéká 24 hodin, a do větší řeky se vlévají stovky takových potůčků, tak to už je takové množství vody, že se do koryta té větší řeky už nevejde a na větších řekách vznikne povodeň.

    Při prudkých bouřkách se někdy může stát, že na malé ploše několika čtverečních kilometrů naprší za hodinu nebo několik málo hodin kolem 100 milimetrů srážek, v extrémních případech až přes 200 milimetrů. Tedy krátkodobá intenzita mnohonásobně větší než při tom trvalém dešti. Ale trvá to kratší dobu a vyskytuje se to na malém území. V takovém případě místní potůček takové množství vody nepojme a rozvodní se katastrofálním způsobem, cestou spláchne části vesnic, kterými protéká, ale když se takový potůček dostane k řece, do které se vlévá, tak podstatně větší, širší a hlubší koryto řeky tu vodu snadno pojme a řeka se nijak extra moc nerozvodní. A okolní potůčky o několik kilometrů dál jsou v klidu.

    Povodeň z 25. května 1872 porušila obvyklé rozdělení povodňových dešťů na velkoplošné trvalé deště a intenzivní bouřkové lijáky na malém omezeném území. Deště toho dne byly sice z extrémních bouřek s velmi intenzivními lijáky, při kterých napadlo podle odhadů i přes 200 milimetrů za několik hodin, ale tyto bouřky s lijáky nebyly na omezeném území, jako bouřkové lijáky bývají, ale zasáhly rozsáhlé území o rozloze 3000 – 4000 čtverečních kilometrů. Něco takového u nás v historii nemá obdoby. Výsledkem bylo, že katastrofální povodeň byla ne na jedńom potůčku, ale na všech potocích v zasažené oblasti, a ještě horší to bylo na menších říčkách, do kterých se ty potůčky stékaly. Část potoků a říček se vlévala do Berounky, na které tehdy v Berouně bylo o dost víc vody, než v srpnu 2002. A po Berounce povodeň dorazila až do Vltavy a s ní do Prahy.

    Praha, Karlův most, povodeň v květnu 1872, © František Fridrich

    Podle některých pramenů se v oblasti zasažené bouřkami na mnoha místech vyskytovaly kroupy o velikosti několika centimetrů a kolem třetí hodiny odpoledne prý byla taková tma, jako normálně bývá kolem deváté večer (tehdy ještě nebyl letní čas) a v místnostech prý stěží bylo vidět.

    Následky povodně

    Nebývalé a katastrofální povodně pochopitelně měly katastrofální důsledky. V některých dostupných zdrojích se uvádějí stovky obětí na životech, více než tisíc zničených domů, bylo protrženo několik hrází rybníků. Největší škody byly způsobeny přímo v zasaženém území a jeho nejbližším okolí, ale jak již bylo uvedeno, povodeň v poměrně katastrofálním rozsahu dorazila až do Prahy.

    Dalším z důsledků povodně bylo, že v důsledku rozmáčení terénu a rozvodnění vodních toků došlo k sesuvu západního svahu Potvorovského vrchu, tento svah se sesunul do údolí Mladotického potoka a toto údolí přehradil takovým způsobem, že tam vzniklo jezero. Jmenuje se Odlezelské jezero, podle nejbližší obce, u které leží, ale je známo i pod názvem Mladotické jezero podle potoka, na kterém vzniklo.

    Potvorovský vrch, jehož svah se před 150 lety sesul a vytvořil Odlezelské jezero

    Uvádí se, že k tomu došlo v noci na 28. května 1872. Později bylo jezero i s oblastí kolem něj vyhlášeno za národní přírodní památku. Poblíž jezera je naučná stezka a kolem jezera jsou umístěny tabule, které popisují vznik, vývoj a současný stav jezera a krajiny kolem něj.

    Informační tabule u Odlezelského jezera

    Detail informační tabule u Odlezelského jezera

    Detail tabulky u národní přírodní památky Odlezelské jezero

    V místě, kde potok přetéká přírodní hráz vytvořenou sesuvem, se vytvořily vodopády. Nejsou tak velkolepé jako vodopády v Alpách, Tatrách nebo Krkonoších, ale vodopády to jsou, a stejně jako jezero jsou důsledkem povodně a následného sesuvu před 150 lety.

    Odlezelský vodopád

    Přímo kolem jezera nevede žádná snadno přístupná cesta, k jezeru je možné se přiblížit jen na několika místech. V místě, kde Mladotický potok opouští jezero, přes něj vede taková lávka, na které je výstražný nápis, že vstup je na vlastní nebezpečí a že tam smí jít maximálně jedna osoba. K jižnímu okraji jezera se dá dostat od modré turistické značky Žihle – Potvorov, v Žihli staví rychlíky Most – Plzeň.

    Odlezelské jezero, jižní konec

    Odlezelské jezero, pohled směrem k severu

    U severního konce jezera je několik chat a k tomuto konci jezera se lze dostat odbočkou od silnice z obce Odlezly, kde je i autobusová zastávka.

    Odlezelské jezero, informační tabule na severním břehu

    Detail informační tabule na severním konci Odlezelského jezera

    A co dál?

    Jak již bylo řečeno, jezero má v těchto dnech kulaté 150. narozeniny. Je to nejmladší skutečně přírodní jezero u nás, vzniklé za celkem neobvyklých okolností. Jiné nové vodní plochy u nás s názvem „jezero“ nejsou skutečná přírodní jezera, ale umělé lidské výtvory.

    Jezero je národní přírodní památkou, takže je ponecháno přírodnímu vývoji a uměle se do něj nezasahuje. Ale provádějí se kolem něj i v něm různá měření a pozorování, jako ostatně i v jiných chráněných územích u nás. A při těch měřeních se zjistilo, že se jezero postupně zanáší, a to už od jeho vzniku, a pokračuje to i teď. Podle dostupných údajů to vypadá, že hloubka jezera se za těch 150 let zmenšila asi o polovinu, zmenšila se i jeho plocha, a jeho objem se snížil víc než o polovinu. Je tedy možné, že za dalších 100 let z tohoto jezera moc nezbude, a že jak extrémně rychle vzniklo, tak asi nijak extra dlouho nevydrží, na rozdíl od jiných jezer, která jsou stará tisíce let a pravděpodobně ještě tisíce let vydrží.

    Takže pokud je vám kolem 10 nebo 15 let a chtěli byste se na to jezero někdy podívat, tak se tam radši podívejte v dohledné době a nečekejte na důchod, protože kdo ví, jak bude vypadat, až půjdete do důchodu.

    Zdroje:

    Spousta různých přednášek, sborníků a článků.
    Například:
    Článek z časopisu Meteorologické zprávy
    Článek na stránkách LIbořic
    Článek na Infometu
    Článek na Meteoaktualitách

    A v současné době na některých místech v okolí postižené oblasti bude výstava k tomuto tématu.

    Autor:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (4)

    Příspěvek z 28. května 2022 v 18:32.
    Pralinka2 v něm napsal:

    Děkuji za hezké komentáře. Byla by škoda na dnešní kulaté výročí úplně zapomenout.

    VelkýBochník v něm napsal:

    Tak jsem koukal na Pralinky článek. Ale co se mi líbí, jak Pralinka hezky fotí. A dávám 5 tlapek. Líbilo se mi, jak je to krásně proložené těmi fotkami. Já totiž tak nějak nevydržím číst moc články (ironie je, že píšu sám dlouhé;-D);-)

    Příspěvek z 20. května 2022 v 7:09.
    moderátor v něm napsala:

    Jezero neznám, proto jsem byla zvědavá a ponořila jsem se do článku. Článek mě velmi zaujal, informace umíš podávat velmi čtivou formou. Já obecně jezera miluji.
    Oceňuji také to, že jsi přidal plno nádherných vlastnoručně nafocených fotek. Fotky mají atmosféru.
    Rozhodně 5 tlapek, kdyby to šlo, tak i více, Pralinko!