Nejen Máchovo jezero, ale podobně například jezero Milada u Ústí nad Labem a řada dalších „jezer“ u nás není jezero. Skutečná jezera se vyskytují například na Šumavě a v dalších horských oblastech. Ta jsou však většinou velice stará a jejich vznik se nedá přesně datovat.
Jezero, které vzniklo přírodní cestou, nikoli lidským zásahem, a přitom datum jeho vzniku je přesně známo, je Odlezelské jezero v Plzeňském kraji a vzniklo v noci na 28. května 1872. V příštích dnech tedy bude mít 150. narozeniny. Na okolnosti jeho vzniku se však musíme podívat ještě o několik dní zpátky, na 25. května téhož roku, kdy se v této oblasti vyskytly katastrofální povodně.
Povodeň v květnu 1872
Dne 25. května 1872 zasáhly část střední Evropy prudké bouřky. Povodně se tehdy vyskytly na více místech. Nejvíce zasažená byla oblast na pomezí středních, západních a severozápadních Čech, přibližně vymezená městy Rokycany, Žlutice, Rakovník a Beroun.
Povodeň z 25. května 1872 porušila obvyklé rozdělení povodňových dešťů na velkoplošné trvalé deště a intenzivní bouřkové lijáky na malém omezeném území. Deště toho dne byly sice z extrémních bouřek s velmi intenzivními lijáky, při kterých napadlo podle odhadů i přes 200 milimetrů za několik hodin, ale tyto bouřky s lijáky nebyly na omezeném území, jako bouřkové lijáky bývají, ale zasáhly rozsáhlé území o rozloze 3000 – 4000 čtverečních kilometrů. Něco takového u nás v historii nemá obdoby. Výsledkem bylo, že katastrofální povodeň byla ne na jedńom potůčku, ale na všech potocích v zasažené oblasti, a ještě horší to bylo na menších říčkách, do kterých se ty potůčky stékaly. Část potoků a říček se vlévala do Berounky, na které tehdy v Berouně bylo o dost víc vody, než v srpnu 2002. A po Berounce povodeň dorazila až do Vltavy a s ní do Prahy.
Praha, Karlův most, povodeň v květnu 1872, © František Fridrich
Podle některých pramenů se v oblasti zasažené bouřkami na mnoha místech vyskytovaly kroupy o velikosti několika centimetrů a kolem třetí hodiny odpoledne prý byla taková tma, jako normálně bývá kolem deváté večer (tehdy ještě nebyl letní čas) a v místnostech prý stěží bylo vidět.
Následky povodně
Nebývalé a katastrofální povodně pochopitelně měly katastrofální důsledky. V některých dostupných zdrojích se uvádějí stovky obětí na životech, více než tisíc zničených domů, bylo protrženo několik hrází rybníků. Největší škody byly způsobeny přímo v zasaženém území a jeho nejbližším okolí, ale jak již bylo uvedeno, povodeň v poměrně katastrofálním rozsahu dorazila až do Prahy.
Dalším z důsledků povodně bylo, že v důsledku rozmáčení terénu a rozvodnění vodních toků došlo k sesuvu západního svahu Potvorovského vrchu, tento svah se sesunul do údolí Mladotického potoka a toto údolí přehradil takovým způsobem, že tam vzniklo jezero. Jmenuje se Odlezelské jezero, podle nejbližší obce, u které leží, ale je známo i pod názvem Mladotické jezero podle potoka, na kterém vzniklo.
Potvorovský vrch, jehož svah se před 150 lety sesul a vytvořil Odlezelské jezero
Uvádí se, že k tomu došlo v noci na 28. května 1872. Později bylo jezero i s oblastí kolem něj vyhlášeno za národní přírodní památku. Poblíž jezera je naučná stezka a kolem jezera jsou umístěny tabule, které popisují vznik, vývoj a současný stav jezera a krajiny kolem něj.
Informační tabule u Odlezelského jezera
Detail informační tabule u Odlezelského jezera
Detail tabulky u národní přírodní památky Odlezelské jezero
V místě, kde potok přetéká přírodní hráz vytvořenou sesuvem, se vytvořily vodopády. Nejsou tak velkolepé jako vodopády v Alpách, Tatrách nebo Krkonoších, ale vodopády to jsou, a stejně jako jezero jsou důsledkem povodně a následného sesuvu před 150 lety.
Odlezelský vodopád
Přímo kolem jezera nevede žádná snadno přístupná cesta, k jezeru je možné se přiblížit jen na několika místech. V místě, kde Mladotický potok opouští jezero, přes něj vede taková lávka, na které je výstražný nápis, že vstup je na vlastní nebezpečí a že tam smí jít maximálně jedna osoba. K jižnímu okraji jezera se dá dostat od modré turistické značky Žihle – Potvorov, v Žihli staví rychlíky Most – Plzeň.
Odlezelské jezero, jižní konec
Odlezelské jezero, pohled směrem k severu
U severního konce jezera je několik chat a k tomuto konci jezera se lze dostat odbočkou od silnice z obce Odlezly, kde je i autobusová zastávka.
Odlezelské jezero, informační tabule na severním břehu
Detail informační tabule na severním konci Odlezelského jezera
A co dál?
Jak již bylo řečeno, jezero má v těchto dnech kulaté 150. narozeniny. Je to nejmladší skutečně přírodní jezero u nás, vzniklé za celkem neobvyklých okolností. Jiné nové vodní plochy u nás s názvem „jezero“ nejsou skutečná přírodní jezera, ale umělé lidské výtvory.
Jezero je národní přírodní památkou, takže je ponecháno přírodnímu vývoji a uměle se do něj nezasahuje. Ale provádějí se kolem něj i v něm různá měření a pozorování, jako ostatně i v jiných chráněných územích u nás. A při těch měřeních se zjistilo, že se jezero postupně zanáší, a to už od jeho vzniku, a pokračuje to i teď. Podle dostupných údajů to vypadá, že hloubka jezera se za těch 150 let zmenšila asi o polovinu, zmenšila se i jeho plocha, a jeho objem se snížil víc než o polovinu. Je tedy možné, že za dalších 100 let z tohoto jezera moc nezbude, a že jak extrémně rychle vzniklo, tak asi nijak extra dlouho nevydrží, na rozdíl od jiných jezer, která jsou stará tisíce let a pravděpodobně ještě tisíce let vydrží.
Takže pokud je vám kolem 10 nebo 15 let a chtěli byste se na to jezero někdy podívat, tak se tam radši podívejte v dohledné době a nečekejte na důchod, protože kdo ví, jak bude vypadat, až půjdete do důchodu.
Zdroje:
Spousta různých přednášek, sborníků a článků.
Například:
Článek z časopisu Meteorologické zprávy
Článek na stránkách LIbořic
Článek na Infometu
Článek na Meteoaktualitách
A v současné době na některých místech v okolí postižené oblasti bude výstava k tomuto tématu.