Na jaře se občas vyskytují mrazy, při kterých pomrznou květy a následkem pak je špatná úroda někdy meruňek, někdy třešní, někdy různého jiného ovoce nebo zeleniny nebo něčeho jiného. To se stávalo odjakživa, je to zmíněno i v různých pranostikách. Například v pranostice o ledových mužích, která varuje před možností mrazů na svátek Pankráce, Serváce a Bonifáce, tedy 12. až 14. května. V posledních letech to však vypadá, že zprávy o jarních mrazech, které ohrožují úrodu, se objevují častěji než dříve. Jak je možné, že úroda zmrzne častěji, když se přitom uvádí, že se dlouhodobě otepluje a zimy už nejsou, co bývaly?

Ve skutečnosti častější mrznutí květů není způsobeno tím, že by víc mrzlo než dříve. Mrazy v březnu a dubnu bývaly běžné i dříve, dokonce možná častější. Jenže v dobách studených zim ty březnové mrazy navazovaly na zimu, a teprve během března zvolna přicházelo jaro, takže ty březnové mrazy nezpůsobily žádné extrémní škody. Ostatně i ve starých pranostikách se říká „Březen, za kamna vlezem“ a „Duben, ještě tam budem,“ které ukazují, že tyto měsíce ještě nějak zvlášť horko nebývalo.

Naproti tomu v současné době, kdy nezřídka je již v únoru takové teplo, že leccos rozkvete, pak stačí několik dnů březnového nebo dubnového mrazu, aby to, co v únoru rozkvetlo, zmrzlo. To, že květy často zmrznou, tedy není způsobené tím, že by na jaře víc mrzlo, ale tím, že vegetace příliš brzy rozkvete.

Ukázka je například na následujících fotkách, které ukazují rozkvetlé stromy v Ústí nad Labem v lednu roku 2015.

Rozkvetlé stromy v Ústí nad Labem v lednu 2015

Rozkvetlý strom v Ústí nad Labem v lednu 2015

Rozkvetlý strom v Ústí nad Labem v lednu 2015

No a když něco takhle brzy rozkvete, pak není divu, že to zmrzne. Ostatně jiná pranostika říká „Květ březnový není dobrý, květ dubnový napůl dobrý, květ májový zcela dobrý“. Tato pranostika zřejmě varuje právě před tím, že když vegetace rozkvete příliš brzy, je větší pravděpodobnost zmrznutí. A to ta pranostika jako špatné označuje už kvetení v březnu; květy v únoru zřejmě v době vzniku pranostiky vůbec nebyly běžné, když je nezmiňuje.

Občas může na rozkvetlé květy napadnout sníh i 16. dubna, jako například v roce 2021.

Zasněžené květy 16. dubna 2021

Zasněžené květy 16. dubna 2021

O vzrůstajícím vlivu jarních mrazů svědčí i to, kdy se vyskytuje nejnižší teplota za celou zimu. Není překvapivé, že nejčastěji, asi ve 40 % případů, se u nás nejnižší teplota za zimu vyskytla v lednu. Asi ve čtvrtině případů se vyskytla v prosinci a ve čtvrtině případů v únoru. Méně často, ale ne úplně vzácně, se nejnižší teplota za celou zimu vyskytla v listopadu (asi ve 2 % případů) nebo v březnu (asi v 6 % případů). V nezanedbatelném počtu případů tedy největší mráz za celou zimu přišel v březnu. Ostatně například úplně nejnižší teplota naměřená dosud v meteorologické stanici Praha-Klementinum byla zrovna v březnu.

Avšak docela nedávno, v roce 2020, se poprvé za téměř 250 let měření stalo, že nejnižší teplota za celou zimu byla naměřena v dubnu. Tedy vůbec nejnižší teplota za celou zimu 2019/2020 na území ČR. Je pravda, že tato teplota byla naměřena na jedné specifické chladné stanici na horách. Ale nejednalo se o nějaký ojedinělý úlet na jedné stanici; tu zimu byla nejnižší teplota za celou zimu naměřena v dubnu na více než pětině v té době fungujících stanic v ČR.

Takže abychom si to shrnuli: To, že se stále častěji stává, že na jaře pomrznou květy, není způsobeno tím, že by na jaře častěji mrzlo, ale tím, že v důsledku teplých zim vegetace častěji rozkvétá již v únoru nebo začátkem března.

A v této souvislosti se ještě můžete vyjádřit v následující anketě: