Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Myslivost a její vývoj

    vydáno  •  příroda · zvířata

    Myslivost je zapsaná v seznamu nehmotného dědictví České republiky. Od doby jejího vzniku až po dnešek se toho dost změnilo, a proto by nebylo na škodu si o ní něco povědět.

    Šumavský jelen, © Petr Tůma

    Co je to myslivost

    Jako myslivost se dá označit kterákoliv činnost prováděná v přírodě ve vztahu k volně žijící zvěři, ale také se jedná o spolkové činnosti, které se snaží udržet a rozvíjet myslivecké tradice a zvyky. Člověka, který myslivost vykonává a udržuje její tradice, nazýváme myslivec. Rozdíl mezi lovcem a myslivcem je převážně ten, že myslivec nechová zvěř proto, aby ji mohl lovit, ale loví ji proto, aby ji mohl chovat! Myslivec udržuje zdravotní kondici zvěře a její přijatelné stavy.

    Začátky myslivosti v Česku

    Lov byl na našem území vždy výsada šlechty nebo panovníka. Od desátého století našeho letopočtu kolem roku 950 bylo za vlády Boleslava I. vydáno nařízení, jenž zavedlo takzvaný regál, což znamená že veškeré právo lovu je výsadní právo panovníka. Panovník také ale mohl toto právo propůjčit, pouze však pro lov drobné zvěře jako je zajíc divoký, bažant obecný a v této době i zvěř srnčí. Právo lovu velké zvěře, zejména jelení, černé zvěře (prasete divokého) a losa si panovník ponechával.

    Dodnes se proto pro jelena využívá pojem „zvěř královská“. Následně se v 11. století začíná využívat pojem lovec jakožto odborník na lov zvěře. Dále se roku 1573 v usnesení Českého sněmu uvádí, že právo lovu souvisí s vlastnictvím pozemků, i nadále tedy bylo právo lovu součástí práva dominikálního. Panovník a šlechta vydávají instrukce o lovu a myslivosti.

    Vývoj myslivosti v 18. století

    Od 18. století je pak zakotveno myslivecké vzdělávání, které bylo obvykle tříleté, a na jeho konci obdržel absolvent výuční list, tesák (lovecký nůž) a loveckou trubku. V roce 1766 vydala císařovna Marie Terezie kvůli velkému rozmnožení zvěře patent, kterým bylo nařízeno vlastníkům loveckého práva hrazení vzniklých škod.

    Dále v roce 1781 v návaznosti na zrušení nevolnictví patentem Josefa II. dochází k preferenci drobné zvěře před zvěří velkou. V roce 1786 je následně vydán řád o myslivosti, neboli „Všeobecný honební patent“, který například:

    • uvolňuje poddaným v robotám,
    • upravuje ochranu polních plodin,
    • ukládá hradit škody způsobené lovem a zvěří,
    • nařizuje černou zvěř uzavřít do obor.

    Myslivost po roce 1848

    V roce 1848 bylo zrušeno poddanství a následně byl v roce 1849 císařem Františkem Josefem I. vydán říšský patent o myslivosti. Tímto patentem bylo právo výkonu myslivosti spojeno s vlastnictvím půdy a vznikaly honební společenstva. Následoval zemský zákon o myslivosti pro Čechy z roku 1866.

    Vývoj po II. světové válce

    Rakouská právní úprava pak na základě recepce Československou republikou přetrvala až do roku 1947, kdy byl vydán zákon o myslivosti. Tímto zákonem byla zvýšena výměra honiteb. Dále se stalo povinností členství myslivců v Československé myslivecké jednotě. Myslivost již nebyla spojena s vlastnictvím pozemků, ale začala být pojímána odlišně od dosavadního přístupu. Myslivost v této době také byla významným dodavatelem masa.

    Myslivecké tradice

    Česká myslivost má hluboké kořeny, z nichž vychází i její tradice. Tyto tradice se dochovaly až dodnes. Mezi nejdůležitější patří myslivecký oděv, poslední hryz a pokládání ulovené zvěře na pravý bok. Mysliveckých tradic je nespočet a přestože některé z nich už svůj praktický význam ztratily, tak je stále důležité tyto tradice dodržovat a dále předávat, protože právě tyto tradice jsou to, co dělá českou myslivost tak krásnou.

    Moderní podoba myslivosti

    Nyní jsou minimální výměry honiteb více než 2krát větší a stavy zvěře někde i 10krát větší. V Česku se z vysoké zvěře loví především srnčí, černá a jelení, ovšem ve velké míře se u nás loví i jelen sika, muflon nebo třeba daněk skvrnitý. Jediné čeho každým rokem ubývá, jsou bohužel právě myslivci. Myslivci stárnou a mladých zájemců o myslivost je každým rokem méně, a to i přestože vykonávat myslivost je mnohonásobně snažší, než tomu bylo dřív.

    Vykonávat právo myslivosti můžeme v honitbách pronajatých tzv. mysliveckých sdruženích a nebo na pozemcích vlastních spolu s dalšími majiteli tzv. honební společenstvo při splnění podmínky 500 hektarů souvislé plochy. Také máme možnost stát se myslivcem jako zaměstnanec například pro Lesy ČR nebo Vojenské lesy a statky ČR.

    Zdroje:
    Prezentace o myslivosti
    ČMMJ
    Časopis Myslivost
    Historie myslivosti a lovectví v ČR

    Autor:
    » přejít do diskuze

    Diskuze k článku  (6)

    pr1nc3Puke v něm napsal:

    YOYO nad tvými otázkami se zamyslím a pokusím se podobný článek napsat, moc děkuji za nápad.

    Příspěvek z 11. října 2023 v 11:14, upravený vzápětí.
    YOYO v něm napsal:

    Pěkný článek. Hlavně pro někoho koho zajímá historie. ok

    Mě by víc zajímal článek „Myslivost a její význam“ - v článku je vlastně jen větička o tom, co takový myslivec dělá, a ještě dost obecná.

    Co přesně si představit pod slovem „chovat“ v té větě „ale loví ji proto, aby ji mohl chovat“?
    Je nějak znát na stavu toho našeho ekosystému to, že myslivců ubývá?
    Mají třeba země, kde je myslivectví méně rozšířené, nějaké vážné problémy s přemnožením nebo vymíráním některých živočišných druhů?

    Příspěvek z 8. října 2023 v 11:30.
    pr1nc3Puke v něm napsal:

    Ano jsem v kurzu o první lovecký lístek a další článek plánuji na téma myslivecké kynologie