Alíkovina

Na procházce Světakrajem: Dolní Město, Krajinka a Zemězpyt

vydáno  •  Knihy
Jaká tajuplná zákoutí skýtá Dolní Město, odkud a kam proudí divoké vody řeky Krajice, po čem touží učenci ze Svatého Fraxu a co je to Zemězpyt? Byl vždy uznávaný a zůstane tak i nadále? A kolik nástrah číhá v Močálech?

z Kronik Světakraje, © pro iDNES, z Kronik Světakraje

Druhým odvětvím studovaným na Svatém Fraxu je Zemězpyt. Je to prastará disciplína, zabývající se vším, co tu roste a žije. Bohužel si jí někteří akademici a učitelé vůbec neváží a tak se stalo, že na Svatý Frax dopadly doby "temna" a Zemězpyt byl úplně vymazán z osnov.

Nadvládu získali Nebevědci, začali být pyšní a cítili se nadřazení. Zemězpytce úplně vyhnali, potlačili jejich moc i vzpoury, Velká knihovna, která dříve oplývala věhlasem a slávou upadla v nevoli a zapomnění. Nebevědci jí obestavěli vysokými stavbami a věžemi, takže na Velkou knihovnu padl stín.

Nikdo z mladších generací si už na ní nevzpomněl, přesto, že v sobě ukrývá desetitisíce svitků a pojednání o různých živočišných i rostlinných druzích. V dobách, kdy však zemězpyt rozpínal svá křídla věhlasu stejně široko i daleko jako Nebevěda, to byl věru vážený obor a kdo ho vystudoval, společně s akademií rytířů - knihovníků, mohl se stát jedním z nich a vydat se na cestu do Hvozdu. 

Tam si vyrobí vlastní letuchu, vyřeže jí ze dřeva, nabarví, uplete lana a ušije plachty, vdechne život a pak společně odletí, aby sepsali dlouhé pojednání o nějakém živočichovi, o jeho zvyklostech nebo zvláštnostech. Jednou z živoucích legend tohoto směru byla Varisa Lodová, dcera váženého učitele Ferbuse Loda, který v těžkých časech, kdy se rozšířila kamenná nemoc, létající piráti pozbyli svých lodí i slávy a kdy byl Zemězpyt nadobro odsouzen k záhubě, ještě dokázal vézt tajnou výuku ve Stokách pod Dolním městem.

Ve Svatém Fraxu se toho však nalézalo mnohem víc, než jen posvátné ticho a vědění. Nebylo tajemstvím, že je to místo pletich a úkladů, zrad a nekalých plánů. Každý akademik, knihovník i ten nejpodřadnější učeň se musel mít na pozoru, aby se vyhnul pavučině spřádané nekalými prostředky, směřující akorát k záhubě kouzla posvátnosti a učení.

A nejinak tomu bylo i v Dolním městě. Plno trhů s otroky, nadvlády zlých lidí, kupecká společnost, která dokázala člověka odřít o poslední halíř co měl i spousta dalších cechů, to všechno se podílelo na úpadku mravů i společnosti. Kupecká společnost si uměla dělat přátele i nepřátele, mezi nimiž se na obou stranách nalézali létající piráti.

Ti, kdo si vážili své cti a svobody s Kupeckou společnosti nepřišli do styku, nenechali se najmou do jejích služeb a už vůbec se neplavili s jejich loděmi. Ale nebývalo tomu však vždycky takhle, dříve na světě byla ještě soudnost, rozum a čest a Světakraj nebyl vždy zaplněný nenávistí a úklady.

Vždyť kolik skvělých pirátů začínalo u Společnosti? Třeba sám Quintinius, Mračný vlk, otec Snítka, nejznámějšího a nejstatečnějšího létajícího piráta novodobých dějin. Jenže nyní se čím dál víc se otevírá propast mezi bohatými a chudými.

Bohatí si kradou jen do své kapsy, kupovali víc a víc otroků, zatýkají a vraždí nevinné občany a chudí ze svého výdělku dostávají jen velmi, velmi málo. Pro větší rodiny je Dolní město postrach. Ale není kam jinam jít.

Svatý Frax vítá a vždycky vítal jen vyvolené a Močály, nevábné a páchnoucí místo na východ za branami Dolního města vždy otevíraly náruč zoufalým sebevrahům, kteří již neměli co ztratit a mohli si dovolit riskovat, že se ztratí, utopí či jinak zahynou v rozbředlých bažinách Močálů.

Rozlévaly se tu vody řeky Krajice, lidé z Dolního města sem vyhazovali odpad a vylévali splašky. Močál se rozmáhá stále dál a dál a temný, hustý porost Hvozdu mu ustupuje čím dál víc. Močály jsou velmi zrádné, skoro tak, jako samotný Hvozd a jen o polovic méně než Soumračné lesy. Čeká tu na vás nebezpečí v podobě komárů milujících vlhké prostředí stejně jako strach svých obětí, tekutých písků, zrádných bažin, ztrácejících se stezek a dalších nástrah.

Když už jste si jisti, že jste našli správnou cestu nebo máte tak neuvěřitelné štěstí, že najdete průvodce, stále se musíte mít na pozoru před živočichy, co tu číhají v béžovém horizontu i temné tmě a někdy, pokud máte obzvláště smůlu, i před samotným průvodcem.

Ve Světakraji žije totiž spousta různých ras, v různém zastoupení i míře oblíbenosti. Každá z nich má své povahové rysy, některé přesnější a jiné méně.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (1)

Příspěvek z 17. února 2014 ve 12:46.
Kábéčko v něm napsal:

Dolní Město

V Dolním Městě jsem byl ve čtvrtek, zákoutí skýtá různá, ale v knize asi myslí něco jiného :-)