Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Náhoda?! Nemyslím si a není to fér

    vydáno  •  Čtenáři píší Alíkoviny · Mazlíčci
    Měli jsme kočičku. Už od koťátka. Jako malá si spálila čumáček, měla na něm jizvu, proto jsme si ji spolehlivě poznali. Navíc byla naprosto originálně zbarvená. Měla asi pět barev. Prostě a jednoduše, nemohli jsme si ji splést s žádnou jinou. A pak se to stalo. Jednoho dne prostě zmizela. Tou dobou jí byly asi tři roky - není pravděpodobné, že by se rozhodla někam utéct. Asi týden jsme ji oplakávali, vždyť byla plnohodnotnou členkou naší rodiny. Ale...

    Mláďata kočky pouštní v jihlavské zoologické zahradě. Narodila se sice už na Nový rok, máma je ale dosud bedlivě střežila. Ošetřovatelé zatím neví, kolik jich přesně je., © MAFRA

    Trvalo to něco přes týden. Potom jsme ji objevili. Jak už jsem psala, neexistovala žádná jiná kočka, se kterou bychom si ii mohli splést. Byla to tedy opravdu ona. Vídali jsme ji za oknem, ob tři domy od toho našeho. Sedávala tam každý den a smutně se dívala ven. Byl to hrozný pohled. Naše milovaná kočička tam byla zavřená!

    No a tak jsme tam zazvonili, mohly to být tak tři dny po tom, co se tam objevila. Chvíli jsme si povídali, poté došla ke dveřím. Okamžitě ji zahnali zpátky. Ptali jsme se, proč to udělali. Odpověděli, že ji mají novou, tak ať se jim neztratí. Na otázku, odkud ji mají, řekli, že ji koupili za tisícovku na trzích v Ostravě.

    Tisícovku za kočku? To trochu přehnali. Byla to venkovská pouliční křížená kočka. A navíc naše. Zmínili jsme, že jsme měli „podobnou“ a nedávno se nám ztratila. Tak pohotovou odpověď, že to určitě není ona, že to musí být „náhoda“, jsem v životě neslyšela a nejspíš už ani neuslyším. Vždyť odpověděli dřív, než jsme dořekli otázku. Po tomto výstupu nebylo nejmenších pochyb. Kočka byla naše. Jenže oni to dál popírali.

    Tak nás napadlo je požádat o účtenku. Když ji koupili. Přece nějakou musí mít. Dozvěděli jsme se, že ji vyhodili, ale na trzích se většinou účtenky nedávají.

    Nicméně nám naši kočku nevrátili. Teď jsou tomu skoro dva roky. Ona žije pořád u nich. Musím přiznat, že se o ni starají dobře. Taky měla třikrát koťata.

    Ale je naše! Copak je toto nějaká spravedlnost? Je na světě vůbec nějaká spravedlnost?

    Autorka: (13 let)

    Tento článek byl zařazený ke zveřejnění bývalým vedením Alíka, jeho úroveň tedy nemusí odpovídat současným redakčním standardům.

    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (16)

    Příspěvek z 13. června 2016 v 15:56.
    kuhnmi v něm napsala:

    Hrůza

    Ahoj, je mi líto co se ti stalo a myslím se že svět má ještě spravedlnost ale lidi prostě spravedlivý nebudou neříkám že jsou nespravedlivý všichni ale je jich hodně těch nespravedlivých. A neboj možná se ještě najde způsob jak ji dostat zpátky

    Příspěvek z 2. června 2016 v 19:20.
    KrysaTheStrange v něm napsala:

    Bože! To je hrůza!
    Kdyby se stalo něco takového mě, tak bych snad i bez rozpaků na ně vyletěla, že tohle je moje kočka, že ji snad pozná a že pěkně lžou.
    A kdyby dotyční zapírali, tak bych jim klidně i tu kočku vytrhla.
    Spravedlnost musí být.

    Příspěvek z 2. června 2016 v 19:08.
    princ-dvojí-krve v něm napsala:

    to je hruza

    dneska se lidi vážně neuměj chovat, neříkám že všichni, ale tohle je fakt hrozný. Chudák kočka a vy taky1214527