Vždycky mě bavilo všechno, co se dělá u filmu. Hraní, líčení, hledání vhodných kostýmů, točení, stříhání... Prostě všechno, co patří k filmu. Docela často s mými kamarády točíme a já bych vám o tom ráda něco řekla.
Když jsme začínali, točili jsme jenom doma s věšákem na prádlo a už docela starým mobilem. Všechno jsme dělali jenom aby nás to bavilo. Jenže potom jsme chtěli mít videa lepší a ještě lepší.
Jenže abychom měli videa lepší, tak jsme potřebovali nakoupit pár věcí. Kamarádka shodou okolností dostala nový mobil, a tak jsme měli lepší „kameru“. Kamarád si na mobil stáhl aplikaci na stříhání videí, kterou najdete na Google Play (App Store - pro iPhony).
Tohle vybavení nám ale stačilo jen na pár měsíců. Potom jsme se začali poohlížet po Green Screenu (to je zelené plátno, díky kterému si za sebe můžete dát pozadí). Ten jsme zanedlouho sehnali za poměrně dobrou cenu.
Za asi půl roku nám do skupiny kamarád napsal, že objednal 2 mikrofony, abychom měli lepší zvuk.
Ve skupině, co jsme založili, jsme si začali plánovat film. Ale ne jenom film, jako jsme dříve točili. Velký, dlouhý „celovečerák“.
Jenomže k tomu je toho potřeba mnohem víc. A tak jsme museli řešit několik komplikací:
1. Jsem z jiného města než ostatní, a tak jsme potřebovali termín, kdy se sejdeme.
2. Bylo to hodně investovaných peněz, které jsme si mezi sebe rozdělili, ale i tak to byla na jednoho docela suma peněz.
3. Mamky chtěly vědět, co točíme, a tak jsme si museli vytrpět šaškování před kamerou i před mamkami.
4. Potřebovali jsme komparz (lidé, co hrají „okolí“) - jenže jsme měli k dispozici jen mladší sourozence. A ono to s nimi není nejlehčí! Je jim od 4 do 7 let a přesvědčit je, aby prošli před kamerou nebo aby řekli jednu větu typu: „Dobrý den paní, nevíte, kde je kavárna?“, je fakt těžký!
Ale tohle všechno jsme překonali a film dotočili i sestříhali.
Bylo bezva vidět, co vzniklo z těch hodin a hodin práce! Všichni jsme byli patřičně pyšní na svoji práci!
Točit hodláme i dál, ale tohle bylo něco, něco z čeho mohl vzniknout článek!