Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Náš příběh na Mikuláše

    vydáno  •  Mikuláš

    Dnes to bude o tom, co jsem zažila na Mikuláše, ale nebojte, většina je vymyšlená. Příběh je o holčičce, která se na Mikuláše ztratila.

    Mikulášské tvoření: Mikuláš k nakousnutí, © Petra Svobodová

    Dnes ráno jsem se probudila a šla se nasnídat, je 5. 12., to znamená, že chodí Mikuláš. :-) Oblékla jsem si košilku a džíny. Vzala vak a dala do něj telefon, peněženku a klíče od domu. Byla jsem domluvená s kamarádkou na tom, že spolu půjdeme do divadla, kde se konala Mikulášská slavnost. :->

    Konečně jsem došla před divadlo, kde bylo místo srazu. Po chvilce přišla ta kamarádka (budeme jí říkat Bibi) a vyrazily jsme do divadla. Bylo tam hodně čertů, asi byli připraveni na zlobivé děti. >X<- Také tam bylo dost malých dětí, ale taky dětí v našem věku. S Bibi jsme si sedly kousek od stolu s jídlem. (ÍÍÍ) Potom na pódium přišel Mikuláš s andělem a dvěma čerty. Pomalu si zvali všechny děti, a ty jim říkaly básničky.

    My jsme se rozhodly, že půjdeme spolu, přeci jen ti čerti vypadali strašidelně. Vyšly jsme na pódium a naráz spustily: Mikuláši, Mikuláši, neber s sebou čerty radši, vezmi sebou anděly, ti nám něco nadělí. Čert nosí pytel a metlu, myslí si, že se ho leknu. Dělá na mě bububu a já se ho bát nebudu. Už se chýlí další rok, zbývá jenom malý krok, dáme talíř na náš práh, bude plný, žádný strach!

    A dostaly jsme balíčky, šly jsem si sednout na to samé místo, kde jsme seděly předtím. Přišli k nám čerti a hodili nás do pytlů. Byla tam tma a já se tmy bojím. Cítila jsem, jak někam jdeme. Najednou nás postavili na zem a řekli, že je to hra, a když se dostaneme zpátky do divadla, získáme sladkosti. Vylezla jsem z pytle a šla rozdělat Bibiin pytel. Chtěly jsme si dát nějaké ty sladkosti, ale když jsme otevřely ten pytlík, byla tam nějaká mapa a voda. Koukla jsem na Bibi a měla smutný výraz. Koukla jsem se na tu mapu a viděla tam tři body: Zde stojíš, Obchod a Cíl. Tak jsme tedy vyrazily neznámou krajinou směr obchod.

    Šly jsme už zhruba hodinu, ale obchod nikde, koukly jsme na mapu a zjistily, že jdeme špatně a nevíme, kudy teď. Tak jsme šly rovnou za nosem, ale už se začínalo stmívat a já se začala bát. Sedla jsem si a rozhodla jsem se, že nikam nepůjdu, začala jsem pít tu vodu, co jsem dostaly. Po chvíli mi začala být zima. Bibi někam odešla a já tam zůstala sama. Po chvilce se naštěstí vrátila. A potom přijeli... policajti! Byla jsem ráda, odvezli nás na stanici a ptali se nás, co se stalo. My jsme odpověděly, že to byl program v divadle. Oni nám řekli, že je to zakázané a že je tam pojedou zatknout. A nás odvezli domů. A já ihned vlétla do postele.

    Autorka:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (6)

    Příspěvek z 5. prosince 2020 ve 22:09.
    didadu v něm napsala:

    Děkuju moc všem ( je to můj druhý článek). Bylo to vymyšleno z nudy;-D

    Příspěvek z 5. prosince 2020 v 17:27.
    KrálíčekSušenka v něm napsala:

    Super článek, ale mohla ses více rozepsat... vim jak je těžké napsat dobrý članek tkže dávám stejně 5 tlapek

    Příspěvek z 5. prosince 2020 v 11:16.
    FenečkaEjmi v něm napsala:

    Úžasný příběh. Dávám pět tlapek. ok