Do Olomouce jsme se vydali vlakem. Když jsme tam dojeli, nemohli jsme se tam vůbec vyznat, protože jsme zde byli poprvé. Naštěstí jsme dorazili včas na místo, odkud nás měl odvézt autobus na Svatý Kopeček. Málem by nám ale ujel.

Cesta autobusem byla krásná, ale také trošičku delší, než jsem čekala. Jelikož mi ale bývá v autobuse špatně, tak jsem si tu cestu neužila až tak dobře jako někdo, komu špatně nebývá. Jak jsme tak jeli tím autobusem, tak byl pak krásně vidět celý Olomouc, on totiž Svatý Kopeček není hned na kraji Olomouce, ale je trochu dál. Při pozorném sledování byla cestou vidět i nádherná bazilika Navštívení Panny Marie, kolem které jsme nakonec i jeli.

Dorazili jsme na místo a já byla ráda, že už jsme z toho autobusu pryč. Od autobusové zastávky jsme museli ujít kousek, abychom dorazili do zoo. Chvilku jsme se ztráceli, ale nakonec jsme se rozhodli, že půjdeme podle lidí před námi, protože oni šli také do zoo.

Když jsme tam dorazili, koupili jsme si lístky a paní nás pustila dovnitř. Neuběhlo ale ani 5 minut a moje sestra navrhla se podívat za nějakou branku, že tam něco vidí, tak jsme tam šli. Zjistili jsme však, že to je východ ze zoo. Museli jsme jít zase ke vstupu, kde si nás paní naštěstí pamatovala, tak nás pustila zase dovnitř a nemuseli jsme si kupovat nové lístky.

Vydali jsme se tedy po cestě a první, co jsme viděli, byli nádherní a roztomilí lemuři. Bylo úžasné se na ně dívat, oni totiž pořád skákali z větve na větev. Vypadalo to, jakoby si spolu hráli.

Když jsme šli dál, tak jsme přišli ke stánku se šneky, žábami, hady a želvami. Jelikož se ale bojím hadů a všech jedovatých živočichů a rostlin, tak jsem se k některým jedincům jako jsou třeba ti hadi nechtěla přibližovat a žasla jsem nad tím, jak se někdo může odvážit si vzít hada do rukou.

Od stánku jsme šli dál až k pavilonu opic, bylo to tam moc krásné, ale bylo tam docela teplo a těch opic mi bylo líto, některé si tam poskakovaly, ale některé naopak znuděně seděly.

Viděli jsme také různé papoušky, ještěrky, hady, pavouky a různé šelmy. Když jsme byli v pavilonu šelem, tak jsem viděla nádherné tygry, jaguáry a lvy. Vypadali však, že jsou buď unavení nebo znudění, protože všechny tyto šelmy odpočívaly.

Lvi ze ZOO

Na rozdíl od nich levharti, které jsme viděli o kus dál, vypadali, že mají spoustu energie, neboť nám připadalo, jako by na nás číhali, protože pořád chodili z jedné strany na druhou.

Mám skvělý zážitek z části krmení koz, kde bylo možné přijít i mezi ně a tam je krmit. Dala bych si akorát pozor na to, když je budete krmit vevnitř, aby vám tam nezdivočely stejně jako u mě a nezačaly po vás skákat.

Koza ze ZOO

Bylo skvělé vidět žirafy, byly moc krásné a vysoké a bylo je vidět už z dálky. Naproti tomu když jsme chtěli vidět polární vlky, tak jsme se museli pořádně dívat do jejich výběhu, abychom nějakého zahlédli. Na vyfocení vlka je také potřeba pořádné štěstí, které jsem měla já, když jsem ho fotila.

Žirafy ze ZOO

Vlk Polární v ZOO

Kdyby se vám nechtělo moc chodit a chtěli jste si zoo prohlédnou i z jiného úhlu pohledu, tak se od žiraf můžete vydat k safari vláčku a svézt se tak i po částech zoo, do kterých byste se pěšky nemohli dostat. Cesta safari vláčkem je také komentovaná, takže víte, kde se nacházíte a jaká zvířata jsou kolem. My jsme se ale rozhodli safari vláčkem nejet a radši si to jenom projít pěšky.

Jestli máte rádi výhledy a rozhledny a nebojíte se výšek, tak se můžete podívat jako my na rozhlednu, která je v zoo. Sice se trochu bojím výšek, ale zvládla jsem to nahoru i dolů. Byl to moc krásný výhled, tedy dokud jsem nepocítila, že se ta rozhledna mírně kýve, to už jsem chtěla dolů. Když jsme ale byli dole, tak nás zničehonic začaly bolet nohy, hlavně teda stehna, a nemohli jsme moc chodit do schodů ani ze schodů a bylo to takové zvláštní a nepříjemné.

Čas odjezdu se už pomalu blížil a my jsme se rozhodli se vydat pomalu k východu, ale jelikož jsme měli hlad, tak jsme si ještě koupili párky v rohlíku. Abychom měli i nějakou tu památku, tak jsme si zašli koupit suvenýry (klasika). Koupili jsme si magnetku s obrázkem Svatého Kopečku, sestra si vybrala náramek a já náhrdelník se srdíčkem, který je prý z měsíčního kamene.

Když jsme jeli do Olomouce, tak jsme si řekli, že až budeme odcházet ze zoo, tak se podíváme ještě do baziliky Navštívení Panny Marie a po Olomouci, jenže jestli chcete do zoo, tak je to na celý den. Ze zoo jsme tedy nakonec jeli rovnou do Olomouce k hlavnímu nádraží a odtamtud zpátky domů.

Výlet byl hrozně supr, jen je mi líto, že jsme se víc nepodívali po Olomouci a nenavštívili baziliku, ale někdy příště to snad zvládneme.