Alíkovina

Nástrahy zimního počasí

vydáno  •  Škola a poznání · Volný čas venku · Počasí · Bezpečnost · Zima
Je zima. Zimní počasí většinou znamená sníh, sáňkování, lyžování, stavění sněhuláků. Ale v zimě se, zejména na horách, projevuje počasí občas i drsnějšími a nebezpečnějšími způsoby, o kterých je dobré něco vědět.

Sníh v Hradci Králové - 12.11.2007, © Jan Strouhal

Sníh

Když napadne rozumná vrstva sněhu, tak se dá například sáňkovat nebo lyžovat. Je-li teplota kolem nuly, je sníh trochu lepkavý a dají se z něj stavět sněhuláci. Napadne-li prachový sníh neboli prašan při teplotě hluboko pod nulou, je sypký a sněhuláka z něj nepostavíte.

Když však napadne větší množství sněhu, může to mít i nepříjemné následky, například neprůjezdné silnice a železniční tratě, o čemž ještě bude řeč, při napadnutí většího množství mokrého těžkého sněhu se v lese mohou lámat stromy, a jak se ukázalo letos, velké množství sněhu může ohrožovat i větší ploché střechy.

Ve vrstvě sněhu se špatně chodí, ale je-li na horách velké množství čerstvého sněhu, můžete do něj i zapadnout takovým způsobem, že pro vás bude problém se bez pomoci vyhrabat. Je-li na střechách větší množství zledovatělého nebo tajícího sněhu, může ze šikmých střech padat dolů a ohrožovat chodce, o čemž se psalo již kdysi v Rychlých šípech. Taky pozor při koulování; měkký sníh je docela dobrý, ale větší kusy zledovatělého sněhu mohou i vážně zranit.


Silnice a chodníky - závěje, náledí, ledovka

Jak již jsem se zmínil, zima má vliv na provozuschopnost silnic, železničních tratí i chodníků.

Ve vrstvě čerstvě napadaného sněhu se jezdí pomaleji, jednak proto, že to víc klouže, a taky proto, že ta vrstva sněhu tu jízdu víc brzdí. Ale když je při sněžení ještě vítr, což se na horách stává, vznikají taky ještě sněhové jazyky a závěje.

Sněhové jazyky vznikají tím, že při sněžení, větru a teplotě pod nulou se prachový sníh unášený větrem ukládá za překážkami a vytváří takové pruhy navátého sněhu, které když jsou na silnici a auto do nich najede větší rychlostí, může zhoršit ovladatelnost vozidla a auto může i ztratit směr a nabourat. Poběžíte-li pěšky a ve vánici přehlédnete sněhový jazyk, můžete o něj zakopnout a upadnout.

Závěje vznikají také při sněžení a větru, ale jsou větší než sněhové jazyky, auto se do nich může zapíchnout takovým způsobem, že je problém ho vytáhnout, v závěji může uváznout i vlak. Při větších sněhových vánicích mohou vznikat i závěje vysoké několik metrů, přes takovou závěj skoro nevidíte a můžete do ní úplně zapadnout.

Sjízdnost silnic kromě sněhu ovlivňuje i náledí a ledovka.
Náledí vzniká tehdy, když na povrchu, který je mokrý nebo pokrytý mokrým sněhem, při ochlazení to zmrzne a vytvoří se vrstva ledu nebo zledovatělého sněhu. Obzvlášť nepříjemné to je, když z toho mokrého sněhu jsou vytvořené nerovnosti nebo vyjeté koleje.

Naproti tomu ledovka vzniká z mrznoucího deště. Když při teplotě pod nulou prší, padají kapky takzvané přechlazené vody, která při nárazu ihned zmrzne a vytvoří vrstvu velmi průhledného a kluzkého ledu. Na rozdíl od náledí se ledovka může vytvořit na všech předmětech, na které prší, například na zábradlích, stromech, elektrických a telefonních drátech.

Ochlazování větrem

V zimě je zima, o čemž se můžeme přesvědčit pohledem na teploměr. Ale teploměr nám neřekne všechno. Pocit zimy totiž záleží i na větru. Čím je větší vítr, tím více ochlazuje. Například při vichřici a teplotě kolem nuly se dá omrznout i dříve, než při bezvětří a -20°C. Proto není vhodné, když víte, že na horách je -3°C, si říct „To mi stačí ta tenká bunda, vždyť když u nás bylo -20°C, tak to nebylo tak hrozné“. Existují i tabulky na takzvanou „pocitovou teplotu“, které podle teploty a větru udávají, jakou teplotu člověk pociťuje. V Americe se tato pocitová teplota používá víc než u nás, takže v některých špatně přeložených zprávách z Ameriky se někdy mylně uvádí tato pocitová teplota místo skutečné teploty.

V každém případě, když mrzne a k tomu fouká silný vítr nebo vichřice, je nutno pečlivě chránit každý centimetr kůže, abyste neomrzli.


Jinovatka a námraza

Když mrzne a je mlha, zabarvují se stromy do bílé barvy, obalují se jinovatkou nebo námrazou.

Jinovatka se vytváří při mlze, mrazu a bezvětří. Skládá se z jemných krystalků a když se na strom s jinovatkou klepne, jinovatka se sype. Jinovatka naní nebezpečná, maximálně se vám může vysypat za límec, když procházíte pod stromem.

Jinovatka není to, co se objevuje na jaře za jasných nocí v trávě, to se správně jmenuje jíní.

Námraza vzniká taky při mlze a mrazu, ale na rozdíl od jinovatky při větru, zejména na horách. Obaluje větve stromů, elektrická vedení, stožáry, televizní antény a další předměty. Na rozdíl od jinovatky pevně drží na podkladu a podle hustoty mlhy a rychlosti větru a délky trvání se může nahromadit do značné intenzity. Námraza může dosáhnout v některých případech i desítek kilogramů na metr elektrického vedení. Taková námraza pak může trhat elektrická a telefonní vedení, lámat stromy, poškozovat televizní antény a podobně. Jsou známy případy, kdy například na Vysočině byly celé vesnice odříznuty od světa úplně bez sněžení, jen vlivem námrazy - zůstaly bez elektřiny, telefonního spojení, a spadlé stromy zablokovaly i silnice.
Námraza je nebezpečná nejen když se tvoří, ale i když opadává. Když jdete lesem nebo po silnici pod stromy obalenými námrazou a otepluje se, může vám na hlavu přístát i několikakilogramový kus ledu z opadávající námrazy. Opadaná námraza na silnicích může ovlivnit i sjízdnost silnice.

Sněhová vánice

V zimě se na horách můžete setkat s kombinací sněžení a větru, často i mlhy, a zvířeného sněhu. To je kombinace hned několika nebezpečných jevů. Vlivem mlhy a zvířeného sněhu je velmi snížená viditelnost, až na několik metrů, ale v některých případech až pod jeden metr. V takovém případě nevidíte nejen před sebe, ale někdy ani pod sebe na zem, kam šlapete. Velmi rychle se vytvářejí sněhové jazyky a závěje; když po silnici projede sněhový pluh, tak za pouhou půlhodinu už tam je problém projít nebo projet. A za dvě hodiny už tam má problém i ten sněhový pluh. Kombinace větru s mrazem, ale ještě i s tím zvířeným sněhem, způsobí, že vám rychle omrzají tváře, pokud nemáte šálu před obličej, a částečky sněhu se vám zabodávají do obličeje. V čerstvě navátém sněho je taky dost obtížný pohyb, zejména proti silnému větru nebo vichřici.

Orientace je velice ztížená. Světové strany nepoznáte, protože není nic vidět. Ale orientaci zhoršuje i to, že stopy vyšlapané ve sněhu jsou během několika vteřin zaváty, takže se podle nich nemůžete vrátit. Jsou známy případy, kdy někdo odešel pouhých pár kroků od horské chaty a už netrefil zpátky.

Při podobném stavu a vývoji se většinou na horách vyhlašuje zákaz vycházení nebo aspoň nedoporučení hřebenových túr, protože se často stává, že lidé ztratí orientaci, zabloudí a zmrznou.

Laviny

Na některých horách se na větších svazích při větším množství sněhu vytvářejí laviny, které mohou strhnout procházející osoby nebo zasypat objekty. Proto je zapotřebí si dávat moc dobrý pozor v oblastech, kde se vyskytují. Laviny jsou natolik speciálním jevem, že je zbytečné se tady jimi podrobně zabývat, zájemci mohou najít bližší informace na stránkách Horské služby.

Blizard

Jedním z extrémních projevů zimního počasí, který se však naštěstí vyskytuje pouze v Severní Americe, je blizard. Vzniká tím, že z Kanady proniká velmi studený kontinentální vzduch velkou rychlostí daleko na jih, někdy až k Floridě. Je to umožněno tím, že v Americe jsou hlavní pohoří orientována od severu k jihu, čímž zabraňují převládajícímu západnímu proudění a umožňují pronikání velmi studeného vzduchu se severu na jih. V Evropě se vlivem uspořádání pohoří něco takového nestává.

Blizard přináší prudké ochlazení až o 30°C za 24 hodin, spojené se silným sněžením a silným větrem nebo vichřicí. Blizard se tomu říká, když je teplota nižší než -7°C a rychlost větru aspoň 15 m/s, a takzvaný prudký blizard je, když teplota je nižší než -15°C a rychlost větru aspoň 20 m/s, což už je vichřice. Když vás něco takového zastihne na americké dálnici, tak jde o život. Takový příchod blizardu může znamenat, že máte teplé jarní počasí, a najednou během 24 hodin se ochladí hluboko pod nulu se sněhovou vánicí, závějemi a vichřicí. Jak jsem řekl, takové extrémy se naštěstí u nás nevyskytují.

Ale jak vyplývá z předchozích odstavců, i u nás může být zimní počasí nebezpečné a nevyplatí se ho podceňovat.

Autor:
» přejít do diskuse

Diskuse k článku  (0)

O tomto článku zatím nikdo nediskutuje. Buď první!