Bylo to loni v listopadu, v pět odpoledne už byla tma. Lenka měla být venku do pěti. Ale už bylo sedm (tedy 19) hodin a ona stále nebyla doma.

Rodiče o ni začali mít strach. Přišla v osm, měla rozmazené oči, rozcuchané vlasy a potrhané tričko. Celou noc brečela a druhý den ráno, když se trochu uklidnila, mi řekla, co se stalo.

Šla domů parkem, protože jediná cesta k ní domů byla uzavřená. Z křoví vyskočili tři lidé a okradli ji. Když se bránila tak ji trochu zbili. Ukradli jí mobil, peněženku, průkazku do knihovny a na autobus, hodinky a řetízek. Přemluvila jsem jí, ať to řekne mamce. Šly na policii a případ ohlásily.

Ale to se může stát i vám! Nechoďte po setmění, nebo když se stmívá, parkem, kolem popelnic nebo tam, kde nejsou žádní lidé.

Může se vám stát to, co Lence, nebo ještě něco horšího. A nechoďte nikdy nikam, kde nejsou lidé, i přes den sami! Nikdy nevíte, co se skrývá za rohem...