Zkuste všichni předpokládat u ostatních dobré úmysly. Jinak tady nějaké slovní napadání opravdu nevidím.

Diskuze jsou u článků od toho, aby se o nich diskutovalo. A klidně ať se ozve i někdo s jiným názorem. To, že mají různí lidé různé názory, je úplně normální. Kdyby viděli všichni všechno stejně, byla by to strašná nuda.

Můžete se v pohodě bavit o tom, proč si kdo myslí to a kdo ono... A třeba dojdete i k něčemu zajímavému, dozvíte se od druhé strany něco, o čem jste nevěděli... Případně klidně dojdete k tomu, že se prostě neshodnete, i to se stává. Ale vždycky je fajn zamyslet se i nad tím druhým názorem.

Proč bych nemohl číst články ostatních? Zakazuje mi to snad má nelibost ke čtení, kterou ani na svém profilu více nespecifikuji? Obávám se, že takhle to nefunguje.
Pokud chceš vidět český přepis, tak si vyhledej například nějaké anime na ČSFD, přečti si nějaké texty od profesionálních japanologů (klidně i bakalářské práce japanistiky) nebo jakoukoliv asijskou knížku, která prošla rukou profesionálního překladatele. V drtivé většině anglický přepis neuvidíš.

Máš ve své vizitce že nemáš rád čtení, proč tedy čteš články ostatních ??Možná bych tu tvoji většinu která za tebou stojí chtěla vidět .

Nikdo tady nikomu názor nebere a nikdo tu nikoho slovně nenapadá, ani já autorku, ani autorka mě. Tohle je klasická výměna názoru, která se sporem a už vůbec ne s vyostřeným nemá cokoliv společného.
Logicky, cílem diskuze je vést debatu pomocí argumentů, ve které se snažíš upevnit svůj vlastní názor. To, že mi bohužel autorka nepředstavila jediný argument, ze mě nedělá někoho, kdo jiným vnucuje svůj názor. Ano, troufám si říct, že za mnou stojí většina, protože jak autorka sama ve článku zmiňuje, „v českých knihách jsou často asijská jména překládána doslovně“ – z toho logicky vyplývá, že se překladatelé přiklání k českému přepisu, který tu obhajuji já.
Nevím, jak s touhle diskuzí souvisí to, že nemám rád čtení, ale ujišťuji tě, že jsem si rozhodně autorku článku dopředu schválně nevytipoval, abych ji cokoliv vytýkal.

Ježíši proč se tady nerespektuje vlastní názor????
Každý píše články o čem chce , co ho zajímá ,co by mohlo někomu pomoct nebo ho to mohlo taky zajimat.
Diskuze se asi vést může to je normální ale proč někoho skoro slovně napadat za jeho názor?????? Nechápu 😱😱😱😱😱😱😱😱
Ale chápu že jsou tací, kteří musí svůj názor vnutit za každou cenu a navíc si troufne napsat že za ním stojí většina.Trochu dětinské neeeee.
Koukám že pan milkomobil nemá rád čtení, ale tady se do článku SHINeeGirl začetl ?????
Asi jen proto aby ji vytýkal její názor ????

Ach ano, úplně jsi mě prokoukla. Víš, ono když takhle někam napíšeš článek se svým názorem, tak se to dělá za cílem rozproudit diskuzi. Pokud to tak nevnímáš, tak je tvůj článek spíš jen takový zbytečný planý výkřik do tmy. Pokud očekáváš, že se do té diskuze zapojí jen ti, co s tvým názorem souhlasí, tak to tak bohužel nefunguje. Snaha o diskuzi z mé strany byla, ale jen těžko ji mohu vést s někým, kdo mé zprávy zcela očividně nečte.

A tak co, že to tak vnímám. To je snad moje věc ne? Tady ale někdo potřebuje mít poslední slovo já už jsem se k tomu vyjádřila dost. Navíc nevím, proč bych tě měla o něčem přesvědčovat, když jak jsem napsala, jde o můj názor a o tom, jak to vidím já

Očividně tu osvětu potřebuješ, když stále vnímáš něco, co je zcela správně, jako nedostatek. To je něco, jako kdybych já řekl, že jsou vyjmenovaná slova nesmysl a vytýkal komukoliv, že píše uprostřed slova Y. Obojí jsou jazykové jevy, které mají své tradice, pravidla a odůvodnění – nic se nedělá bezdůvodně. Nebo kdybych řekl, že mi u mangy vadí, že jsou zpravidla černobílé, nečtou se zleva doprava a že vypadají až příliš jako východní animáky. Vidíš tam tu absurditu?
Samozřejmě je zcela v pořádku mít svůj názor, ale je přirozené, že když ho sdílíš na internetu, že se najde někdo, kdo s ním nesouhlasí a bude se prosadit ten svůj. Já ti názor neberu, jenom tu prosazuji ten svůj tím, že ti předkládám věcné argumenty, proč si myslím, že je ten můj správný. Však ty můžeš udělat to stejné, já si rád poslechnu protinázor, jenom mě (a řekl bych, že to tak bude mít více lidí) argumenty typu, že se ti to nelíbí a s výslovností asijských jmen problém nemáš, nepřesvědčí k tomu, abych byl schopen uznat výhody anglického přepisu v češtině.

No jo, já ten článek psala jako svůj názor ale správci mi řekli, že to tak psát nemám, takže jsem změnila jen název na Nedostatky knižního světa mělo to být 5 věci, které mi v knižním světě vadí ale nadpis byl bohužel zamítnut takže tak. Navíc pro mě to nedostatek je a osvětu nepotřebuji ale díky.

Ono je ve finále jedno, co si o tom myslíš ty, já i ostatní. Tady jde o to, že jsi na internet zveřejnila článek, kde prezentuješ český přepis asijských jazyků jako nedostatek, tedy svým způsobem to vnímáš jako chybu. Já ti tady pod článkem udělal poměrně rozsáhlý kritický rozbor toho, proč se to tak dělá a proč je to objektivně lepší než anglický přepis, ve snaze udělat malou osvětu. Jestli kritiku bereš jako útok na sebe, pak mě to mrzí, ale bohužel je to něco, bez čeho se v jakákoliv tvůrčí činnosti neobejde.

To že se mi to nelíbí neznamená, že nemám respekt k asijské kultuře booože se trochu uklidníme ok? Mě je jedno co si o tom myslí ostatní, já si asijské knihy už v češtině nekupuju, protože mi to prostě vadí a s výslovností osobně problém nemám, takže tak. Jen mi přišlo fajn to zmínit, nenapadlo mě, že mě tu kvůli tomu bude někdo hasit.

Očividně filologii a jazykům příliš nerozumíš a je smutné, že sis z mého vysvětlení vzala jenom to, že se jedná o můj názor. Jak sis ale jistě sama všimla v literatuře i na internetu všimla, většina odborných překladatelů se uchyluje k tomu, co tu obhajuji já.
Asijské jméno můžeš vyslovit špatně naprosto snadno a bez problémů, jak už jsem dával příklad se slovem „koushi“. Ne, nejedná se o náhodné slovo. Stejně jako my máme v češtině jména, která jsou odvozená od jiných slov (např. Kazimír je složeninou slov „kázat“ a „mír“, Božena je zase od slova „bůh“), stejně tak to dělají i Asiati a troufnu si říct, že se to tak dělá i všude jinde na světě. Možná tě překvapí, že Koushi je skutečné japonské jméno, takže ne, nejedná se o náhodné slovo, a ano, můžeš ho vyslovit několikrát naprosto jinak a změnit mu tak význam. Ono totiž stačí změnit pouhý tón, pouhou délku hlásky a mění se celé slovo. V anglické transkripci tohle často neuvidíš, v české na to máme poměrně rozsáhlou abecedu s dlouhými samohláskami, v originální podobě slovo může změnit hned několik znaků a máš kompletně jiné slovo.
Na výslovnosti zkrátka záleží. Rozhodně bys nebyla nadšená, kdyby někdo tvé jméno vyslovoval špatně, nebo nedej bože se se špatným vyslovením tvého jména změnil rovnou celý význam. Představ si, že by ses jmenovala Kohoutová a cizinci tvé jméno opakovaně četli jako Kokotová. Ano, tato slova mají původem totožný význam, dokonce toto příjmení pár Čechů nese a má stejný význam, tedy kohout, ale dnes má v češtině toto slovo i úplně jiný a docela nepěkný význam. Jednou by ses tomu možná zasmála, ale jakmile by se to začalo dít opakovaně, nebyla bys příliš nadšená.
Je to tedy i kvůli respektu k cizí kultuře, protože je opravdu nerespektující, když vyslovuješ cizojazyčná slova špatně a hlavně tak činíš opakovaně. Český přepis víceméně dokáže odstranit problém s nejasnou výslovností. A ačkoliv můžeš argumentovat s tím, že to vypadá hrozně, nebo že tobě výslovnost jmen problém nedělá (nutno podotknout, že ani jedno z toho není plnohodnotný argument), tak se tady naštěstí nachází spousta lidí, co to s asijskými kulturami myslí vážně, a radši přetrpí neestetický český přepis, než aby riskovali, že všechna jména v knize budou vyslovovat špatně.

Jen bych chtěla dodat k té spolupráci a bookstagramu, že ne všichni influenceri co nataceji o knihach a s nekym spolupracuji, tak vždy hodnotí knihu pozitivně. Viděla jsem teda (hlavně na tiktoku) influencery, jak vydavaji recenze na knihy jak pozitivni, tak neutralni nebo negativni, i kdyz s dotycnym spolupracuji.

Souhlasím s většinou

Sice s tebou nesouhlasím ale to je tvůj názor za mě je to prostě blbost. Jména asi fakt špatně vyslovit nemůžeš. Random slova to už je něco jiného.

To, že anglický přepis může vypadat lépe, je sice argument proti českému přepisu, ale bohužel je asi tak jediný. Ne nadarmo používají profesionální překladatelé český přepis, jelikož je několik slov, který jakmile špatně vyslovíš, změníš jím tím zcela význam. Například „koushi“ zapsané takto v anglickém přepisu může znamenat jak přednášejícího, tak i tele. Je ti z anglického přepisu jasné, jak se to slovo vyslovuje? Správně, není. Stejně tak u slov „koori“ a „koodori“ člověk nemusí poznat, jaká je správná výslovnost dvou o po sobě.
S Michaelem pleteš jablka a hrušky, neboť se zde bavíme o transkripci, tedy přepisu z cizího konkrétního písma, které pochází z dané kultury, do latinky, tedy z japonských, čínských, arabských znaků, z azbuky do písma, které používáme my, a to z toho důvodu, protože bys text v jejich znaků nepřečetla. To samé dělají i oni s latinkou, kterou si převádí do své abecedy. Michal je oproti tomu zažité a celosvětově rozšířené jméno, které využívá několik kultur a každá kultura ho i jinak vyslovuje a píše (i klidně Mikael).

MonikaJanka mně se ořízky líbí, pokud mají nějaký smysl. Když je to jen jedna barva a nic víc, tak mi to přijde zbytečné. Když to má nějaký vzor nebo je to speciální edice, tak je to fajn.

K těm přepisům asijských jmen... To je sice hezký ale přijde mi to zbytečný. Jak jsem psala, nemyslím si, že by to byl takový problém je psát tak, jak jsou v angličtině. Mně osobně se to pak strašně špatně čte. Nedávno jsem četla japonskou knížku, kde těch jmen bylo hodně a se všemi č, š to bylo na zbláznění a ani to nevypadalo dobře. Kdyby to bylo tak, jak je to v angličtině, rozhodně by to bylo lepší i pro oko.

+ co třeba jméno Michael? To se taky čte pokaždý jinak ale píše se takhle. Ne jako Mikael třeba.. Navíc je jedno, jestli se člověk trefí 50/50 stejně si každý ta jména čte podle sebe ať už jsou asijská nebo ne.

K přepisu, který vysvětlila Avonil, ještě doplním, že je pro nás Čechy výhodnější používat právě český přepis namísto anglického, protože má čeština poměrně podobnou výslovnost s japonštinou, a proto když uvidíš český přepis japonštiny, tak ho vyslovíš zaručeně správně. Kdežto u anglického musíš většinou buď přemýšlet, nebo máš 50/50, jestli se trefíš do správné výslovnosti – např. písmenko CH se v angličtině může číst jako K i jako Č, hlásky OU se čtou také v různých slovech čtou jinak. Anglický přepis je tedy v souvislosti s českým textem a v českém překladu nesmyslný. Samozřejmě nesmíme zapomínat, že se výslovnosti různých asijských jazyků (japonština, korejština a čínština) liší, takže slovo, které se tak může vyslovovat v jednom jazyce, může mít úplně odlišnou výslovnost od druhého jazyka, kterou v anglickém přepisu nerozpoznáš. Česká transkripce tenhle problém odstraňuje.

U těch asijských jmen to není překlad, ale transkripce z jiného písma. Jméno dívky by se v korejštině napsalo asi 심청전. V angličtině se zvuk toho jména přepíše jako Shim Cheong, v češtině jako Šim Čong. Podobně třeba japonské město 横浜 se v angličtině napíše jako Yokohama a v češtině jako Jokohama. Jazykově je to správně. Spíš je to nezvyk, když to je člověk zvyklý vídat v anglickém zápise

Jinak souhlasím, taky nemám ráda nálepky s nápisy bestseller apod. Ale spíš proto, že to na mě působí moc jako agresivní reklama a trochu kýčovitě. Podobně jako např. velké lesklé písmo na obálce.

Já často čtu odborné knížky, a tam bývá na zadní straně vždycky nějaká recenze typu „Autor je skvělý odborník, kniha tohoto typu tady chyběla.“ Což je vlastně zbytečné, protože to píše každý každému. Ještě jsem neviděla na zadní stránce neutrální nebo negativní recenzi

Ďakujem za tvoj pohľad. Mne nadávky v knihách nevadia, pokiaľ sú použité len raz za čas a v niektorých prostrediach (napr. kriminálnom sú pochopiteľné). Čo mi už naopak vadí, pokiaľ sú použité v názve knihy (aj také som už videla), čo ma tak odstraší, že si ani nezisťujem o čom to je. Neviem ako ostatní, tiež mi strašne vadí, keď je na obálke vyobrazená krv.

Inak, čo hovoríte na to, že sa začali predávať knihy s ozdobnými oriezkami? Mne sa to páči, ale niekedy je to len ťahanie peňazí, pokiaľ je kniha na trhu vo viacerých vydaniach. Napr. po vyše tridsiatich rokoch bol vydaný debut od autorky ženských románov Táne Keleovej-Vasilkovej Cena za voľnosť. Verzia bez oriezky sa predáva za vyše 17 eur (430 kč) a s oriezkou za 38 eur (955 kč).

Nadávky mi nevadí ale ty loga....tyzyty nakladati