Alík

  • Alíkoviny
  • Klubovna
  • Hry
  • Nástěnky
  • Soutěže
  • Vtipy
  • Poradna
  • Copak hledáme:
    Kde hledáme: Přihlášení uživatelé mají lepší možnosti hledání.
    Jsi tu poprvé?

    Alíkovina

    Nejšpinavější povolání? Jeskyňář!

    vydáno  •  Volný čas venku · Příroda · Cestování · Čtenáři píší Alíkoviny
    Mnozí z vás už jistě někdy navštívili nějakou tu krápníkovou jeskyni. Však jich také v naší krásné zemi máme... Dlouhá chodba, úzké uličky střídají obrovské haly a všude kolem jsou nádherné bílé krápníky. Asi tak většina lidí jeskyně zná, ale je taková každá jeskyně?

    Jeskyňáři při sčítání netopýrů v CHKO Český kras., © Radkaa

    Když speleologové (to jsou ti pánové, co se zabývají jeskyněmi) objeví novou jeskyni, tak k tomu, abyste si ji mohli pohodlně prohlédnout, vede ještě dlouhá cesta, na jejímž konci jeskyně vypadá úplně jinak než dřív. Já jsem však měla tu čest dostat se do opravdové jeskyně - té, co není běžně veřejnosti přístupná. Do jeskyně, kde člověk sice vykonal hodně práce, ale i tak si zachovala svoje osobité kouzlo.

    Toho dne ráno jsem musela vstát už v 5 hodin, neboť k jeskyni, kterou jsem měla navštívit, to byla docela dálka. Bylo třeba si dopředu nachystat výbavu, která obsahovala: holinky, gumové rukavice (protože v jeskyních bývá vlhko), nějaké teplé oblečení, co můžu zničit (protože v jeskyních nebývá úplně nejtepleji), a hlavně to nejdůležitější - čisté oblečení na převlečení (protože v jeskyních bývá bláto). Mimo to je také potřeba přilba a zdroj světla - nejlépe baterka "čelovka".

    Když jsme dorazili k jeskyni, hustě sněžilo a venku bylo několik stupňů pod nulou, což je vlastně dobrá zpráva, neboť v jeskyních je pořád stejná teplota (v tomto případě asi 8°C), takže se příjemně zahřejeme. A jestli to někomu nesedí, můžou za to fámy, že je v jeskyních zima. Zima je tam totiž jen v případě, že je venku teplota výrazně vyšší. Za nepřetržitého klepání se zimou jsme se přímo uprostřed zasněženého pole převlékli a došli jsme konečně ke vchodu do jeskyně.

    Nejnovější objevy ve Sloupském koridoru Amaterské jeskyně v Moravském krasu

    Další věcí, která není pravdivá, i když si to lidé myslí, je fakt, že jeskyně je jen tak nějaká díra do skály. Tedy toto zrovna díra do skály byla, jenže jako většina ostatních jeskyní vedla směrem dolů, hluboko do nitra země. A bylo třeba sešplhat po několikametrovém žebříku.

    Tak, konečně jsme byli v jeskyni. Jeskyně začínala opravdu velmi úzkou chodbou, kde bylo třeba se proplazit po břiše. O kousek dál se naštěstí rozšířila a už se dalo lézt i po kolenou. Když jsme se nějakou dobu plazili v blátě za zvuku helem bouchajících o pevnou skálu a nesčetných poznámek o klaustrofobii (strachu z úzkých prostor), konečně jsme se dostali do místa, kde se dalo dokonce i vstát. Najednou jsme se ocitli na úzké římse nad propastí, ze které by se v případě uklouznutí velmi špatně vylézalo. Tuto propast jsme všichni z respektem obešli a dalšími uzoučkými tunely a škvírami se dostali do ještě větších prostor.

    Uprostřed byl kámen a na něm rozbitý kyblík, který tu zapomněli jeskyňáři. Odsud vedla spousta chodeb, které jsme všechny pečlivě prolezli. Některé se vracely zpět, jiné končily propastí či se zužovaly natolik, že by se jimi neprocpala ani myš. Jednou jsme dokonce narazili na prostory s naprosto úžasnou krápníkovou výzdobou.

    Jeskyně Balcarka v Moravském Krasu

    V některých částech navíc byla nutná pomoc někoho jiného, abyste se z nich dostali ven, u jiných jste zas využili nějaké ty horolezecké schopnosti. V jiné jeskyni, kde jsem byla už dříve, dokonce protékal i potok a museli jsme se brodit vodou a lézt po žebřících, které vedly v bezprostřední blízkosti vodopádů. Byla to nádhera, ale každá jeskyně je unikátním a neopakovatelným zážitkem.

    Když jsme konečně vylezli na povrch, byli jsme celí zablácení. Zkoušeli jsme to trochu smýt vyválením se ve sněhu, ale to moc nepomohlo - po pravdě se celkem i divím, že jsem při odstraňování bahna doma pak neucpala odpad, protože bylo úplně všude. A po těchto svých zkušenostech už jeskyňářství nepovažuji za vědní obor, ale za adrenalinový sport, a to velmi špinavý.

    Autor:
    » přejít do diskuse

    Diskuse k článku  (9)

    Příspěvek z 6. dubna 2011 v 17:11.
    katchena03 v něm napsal:

    Reakce na opicakuz:

    No tak se toho tolik nestalo, měli by jste vidět jednoho mého spolužáka - asi propadne z češtiny! Má skoro pořád 5 a 4 21

    Příspěvek z 28. února 2011 v 19:08.
    SuperholKA v něm napsala:

    Reakce na myyška:

    bože tak se omlouvám že jsem udělala chybu,napsala jsem koment,pochválila článek a udělala tři chyby!(a samodřejmě ještě další spoustu věcí co tady každý najde...)
    Tak se OMLOUVÁM že já jediná jsem se zeptala jestli tam není chyba,a ještě jsem se PŘEDEM OMLUVILA!!!
    a jako,jsem v páté třídě,a nějakou interpukci jsme se fakt neučili.Tak mě tady přestaň PROSÍM(!) říkat co mám špatně.Prostě jsem se jen zeptala!
    Dobře,od této chvíle prohlašuji že už nikdy nebudu k žádnému článku psát.
    (kromě tutoho,abych mohla odpovědět.)
    Asi si tím všichni ulevíte že jo?To já jsem tady jen na obtíž.Dobře.Každý má svůj názor.Prostě jsem tu úplně na nic,když se ani nemůž zeptat...27

    Příspěvek z 28. února 2011 v 18:07.
    myyška v něm napsala:

    Reakce na opicakuz:

    nechte toho CHYBAMA SE ČLOVĚK UČÍ 1111111111