Průměrná teplota letošního léta
Meteorologická stanice v Praze-Klementinu měří teplotu už hodně dlouho. Z této stanice jsou údaje o teplotě za každý den od 1. ledna 1775 až do současné doby. Z naměřených teplot se počítají i měsíční, sezónní nebo roční průměrné teploty. Přičemž za léto se pro klimatologické účely nepočítá tzv. astronomické léto (které je od 21. června do 23. září), ale tříměsíční období zahrnující měsíce červen, červenec a srpen.
Letošní léto, tedy v období od 1. června do 31. srpna, byla na této stanici spočítána průměrná teplota 22,7 °C. A kdy naposled zde byla tak vysoká průměrná letní teplota? Nikdy. Tato průměrná letní teplota je nejvyšší od roku 1775, kdy se v Klementinu měří. Dosud nejvyšší průměrná letní teplota byla v roce 2003, a to 22,4 °C. (Tehdy byly Alíkovi tři roky.) Další horké léto bylo v roce 2015, s průměrnou teplotou 22,3 °C. Pro srovnání, nejchladnější léto bylo v roce 1844 s průměrnou teplotou 16,4 °C.
Podrobnější informace o letošním rekordním létě jsou v článku na adrese www.infomet.cz/index.php?id=read&idd=1536178479.
Kdysi bývalo chladněji
Když jsem ještě chodil do školy a v létě si užíval si dva měsíce letních prázdnin, psaly se například roky 1974, 1978, 1980 a 1981. Tehdy mi vadilo, že každou chvíli prší, že je zima, že odpolední teplota jen občas přesáhne 20 °C a jen vzácně 25 °C, teplota až 30 °C bývala výjimkou. Někdy byla nejvyšší denní teplota i kolem 12 °C, například 19. a 20. července 1981. Netrpělivě jsem čekal, až se trochu oteplí, abych mohl vyrazit na koupaliště. Snil jsem o tom, že někdy bude opravdu horké léto, kdy odpolední teploty budou přes 20 °C a občas až kolem 30 °C. Netušil jsem, že se někdy dožiju léta, kdy budu netrpělivě čekat, až se ochladí na 30 °C, a že řadu nocí po sobě ani noční teplota neklesne pod 20 °C.
Graf s průměrnými letními teplotami v Praze-Klementinu od roku 1775 můžete vidět v článkovém obrázku.
Čím víc teplo, tím líp pro koupání?
Kdysi jsem se domníval, že čím je tepleji, tím lépe pro koupání. Protože když bylo třeba kolem těch 15 °C, tak se na koupališti nedalo moc vydržet, při 20 °C se tam dalo vydržet chvilku, při 25 °C už to bylo lepší a při 30 °C se dalo na koupališti vydržet celý den. Jenže to jsem si myslel jen do roku 1994. Roku 1994 bylo velmi teplé a dlouhé léto, teplota vody se postupně zvyšovala a na řadě koupališť se začaly přemnožovat sinice, kterým teplá voda vyhovuje a které jsou toxické a mohou při koupání působit lidem zdravotní problémy. A tak jsem v létě 1994 sledoval zprávy, ve kterých byly informace o tom, že na dalších a dalších koupalištích je zákaz koupání, protože voda je nebezpečně znečištěná sinicemi.
Ještě teplejší a sušší léto bylo v roce 2003. Tehdy navíc byla řada přehrad a rybníků částečně vypuštěná kvůli opravám po povodni z roku 2002, a když se měly znova napouštět, tak se ukázalo, že není čím, protože v suchém roce 2003 bylo vody málo. Takže toho roku se ukázalo, že kromě znečištění vody sinicemi byla některá koupaliště bez vody.
Letos opět některá koupaliště byla znečištěná sinicemi, na řadě míst se projevuje nedostatek vody, a některá koupaliště umístěná v lese se nedají použít proto, že v některých oblastech je zákaz vstupu do lesa kvůli nebezpečí požárů.
Takže se ukazuje, že nemusí vždy platit, že „čím víc teplo, tím líp pro koupání“. Mimořádně teplé a suché léto může podmínky pro koupání zhoršovat a komplikovat. Ano, teplé léto je pro koupání příhodné, ale když je příliš horké a příliš suché, tak už to prostě není ono. Nic se nemá přehánět, což platí i pro extrémní počasí.
