Začalo to tak, že jedna moje kamarádka Elenka měla jet tyto prázdniny na tábor. Akorát že kamarádka, s kterou chtěla spát v podsadě, onemocněla, takže neměla s kým tam být. Ale pak ji napadlo, jestli bych tam s ní nechtěla spát já. Zeptala se mě a já jsem to přijala.

Mamka mě tam přihlásila. Já jsem se nemohla dočkat. Udělala jsem si takový kalendář, kde jsem si škrtala dny. Už zbýval do začátku tábora jen týden. No a tak jsme začali nakupovat věci na tábor. Pak zbýval do začátku tábora jen jeden den a já jsem se strašně těšila. A nastal den, kdy jsme vyjeli. Cestou jsme si koupili bagety. Taťka jel okolo farmy, kde byly kravičky, kozy a ovce. Tábor byl v lese, než jsme ho našli, trvalo to půl hodiny, ale nakonec se podařilo. Bylo to na mýtině, už tam bylo plno dětí, ale oddychla jsem si, nebyla jsem poslední. Všichni mě tam přivítali a Elenka mně tam všechno ukázala.

První den tábora to byl super. Ráno nás vzbudil zvon, na který vždycky někdo z vedoucích zazvonil, pak jsme měli 5 minut, abychom se oblékli, a potom byla rozcvička. Když bylo hezky, běhali jsme v lese nebo jsme dělali slalom. Když bylo mokro, tak jsme běhali okolo tábořiště, a když pršelo, tak jsme necvičili. Bylo tam taky moc dobré jídlo, barvení triček a taky jsme měli karneval. Akorát unesli starostu, který byl s námi na karnevalu. A tak jsme se celý týden snažili ho najít. Na konci týdne jsme našli svázaného starostu v lese. Všechno to zavinila paní asistentka, protože chtěla peníze pro bratra.

Nakonec se polepšila a ještě nám dala nějaké dárky. Já jsem si celý tábor užila a těším se na příští rok. Na tento první tábor nikdy nezapomenu. A kdyby se někdo bál jet na tábor, tak nebojte, nic to není.