Netrvalo dlouho a mě přepadl takový zvláštní pocit, že mě někdo sleduje. Byla jsem hrozně nervózní, ale v hlavě jsem si říkala: „Klid, jak by se sem někdo dostal... To se přece nemůže stát!“

Moc mě to ale neuklidňovalo. Po chvilce sprchování jsem ho uviděla. Stál tam. Upřeně na mě hleděl. Bála jsem se a pomalu jsem se posouvala do druhého rohu sprchy. Co jsem si myslela?! Vždyť ten prostor je tak malý. Dříve nebo později mě má.

Couvala jsem, ale on šel za mnou. Zhluboka jsem dýchala. Co mi udělá? Stále se ke mně přibližoval. Jeho oči si mě stále pozorně prohlížely. Celou. Od hlavy až k patě. Třásla jsem se. Nejspíš ucítil můj strach a začal se ke mně přibližovat větší rychlostí.

Zakřičela jsem, pustila jsem vodu a spláchla jsem ho někam do odpadu. Ale co když se mi ten pavouk přijde pomstít?! Co pak?!