Kufr nad zlato a stres s pasem

Nejdřív bylo potřeba vyřídit pas pro moji dceru. Do toho jsem zjistila, že moje cestovní taška je malá, a tak jsem dva dny v šíleném horku běhala po obchodech a hledala kufr. Všude mi říkali, že čekají na dodání. Byla jsem unavená, zpocená a upřímně i dost naštvaná. Když už jsem to chtěla vzdát, v posledním obchodě ho konečně měli! Ani nevíte, jak se mi ulevilo.

Měli jsme jet hned druhý den brzy ráno, ale pas pořád nebyl hotový. Museli jsme čekat, až se paní z úřadu ozve. Nakonec jsme vyrazili až dopoledne, zrovna v den, kdy bylo v Česku největší vedro.

Sedm hodin ve vlaku směrem do Bavorska

Cesta vlakem byla dlouhá a úmorná, trvala nějakých 6 až 7 hodin. Do naší cílové stanice – městečka Regen v Bavorsku – jsme dorazili až před devátou večer. Ale bylo tam krásně! Hned druhý den jsme šli prozkoumat místní hřiště, obchody a samozřejmě jsme si zašli i na výbornou zmrzlinu.

Město kde jsme byli

Drama v lese: Mobil je pryč!

V neděli jsme si naplánovali procházku do lesa. Šli jsme na ostružiny a příroda tam byla nádherná.

Ostružiny

Jenže v půlce cesty se to stalo!

Zjistila jsem, že nemám telefon! Vůbec nevím, jak vypadl, asi nešťastně z kapsy nebo z batohu. Všimla jsem si toho až kousek od místa, kde jsme bydleli. Mamky kamarád mi ho pomáhal hledat, ale marně. Byla jsem nešťastná, hlavně kvůli všem těm fotkám.

A pak se stal zázrak…

Kolem šesté večer nám zavolal cizinec! Řekl, že můj telefon našel a odevzdá ho na policii. Byla jsem šťastná jako blecha. V pondělí jsem šla na policii, mamky přítel mi pomáhal s překladem a policista mi telefon po odemknutí vrátil. Od té doby si dávám obrovský pozor a kapsy si kontroluji snad stokrát, než z nějakého místa odejdu.

Šťastný konec!

V Německu jsme byli celkem 10 dní a naštěstí se mi už nic jiného nepřihodilo. Užívali jsme si klid, lesy a společný čas. I když byl začátek i průběh trochu napínavý, na tento výlet budu ráda vzpomínat.